Protagoras, Gorgias, Sokrates, Platón, Aristoteles
Lenka (lennulik@seznam.cz)

Ve struktuře světa existuje něco, co známe a vnímáme jako čas. Zdá se jako by se nacházel všude, jako by byl jedním ze základních pojidel vesmíru, jako by obtékal všechny blízké kraje i vzdálená zákoutí temných hlubin.

Je zvyklost mého společenství morálně závazná ?

 Každá pospolu žijící skupina živočichů si tvoří a traduje návyky, jak řešit více či méně běžné životní situace (potravní chování, sexuální chování...).

 Ústřední otázkou je pro Patočku hledání uceleného obrazu světa a místa lidského bytí v něm. Patočkova fenomenologie usiluje o zrušení bariéry mezi přirozeným světem (= světem, který člověk žije) a světem pozitivní vědy (= světem poznávaných faktů). Svět má význam, nevkládá ho do něho člověk svým poznáním.

Člověk může použít jen dvě základní slovní dvojice ( které lze považovat za základní slova), a proto má dva možné postoje: postoj Já k Ty a postoj Já k Ono, případně On nebo Ona. Samotné Já není nic, protože člověk není na světě sám, Já se vyskytuje vždy ve vztahu k nějakému protějšku.

Bůh je všemohoucí – s tímto jeho přívlastkem, se v Písmu setkáváme velice často.

„Všemohoucí“ je však slovo velice ošidné.. Nejjednodušeji, nejvýstižněji a také nejrychleji řečeno to znamená, že Bůh „všechno může“ – ale pro naše chápání to není tak jednoduché.

V této seminární práci se pokusím předložit výklad Kantova díla, K věčnému míru. Toto dílo přináší představu přerodu světa ohroženého nebezpečím válečného konfliktu k světu s všeobecnou mírovým postojem.

Cílem této studie je: 1. upozornit na význam a důležitost, které současná estetika přikládá dílu pražského rodáka B. Bolzana, 2. přiblížit jeho estetické studie ve světle současných interpretací a 3. zpochybnit převládající a stále znovu opakovaný názor, že dílo B. Bolzana neovlivnilo podstatně vývoj filozofie (a estetiky) u nás.

Kapitola Platónské pojetí geometrie z knihy Rozpravy s geometrií se zabývá zejména vzájemným vztahem mezi geometrií a idejemi a také tím, jaký vliv mělo toto pojetí geometrie na současnou geometrii. První otázka, kterou si autor klade je otázka vztahu mezi geometrií a idejemi.

Snad nikdo z představitelů české buržoazní filosofie nemluvil tak naléhavě proti eklek­ticismu a myšlenkové polovičatosti jako Masaryk. A snad nikdo z nich nenakupil ve své filo­sofii tolik eklekticismu a myšlenkové polovičatosti jako on.

Vymezení pojmu, původ oběti,  její pojetí ve starověku