Kdy jste se poprvé dozvěděl o paměťových technikách a o možnosti trénovat jejich pomocí paměť?
O paměťových technikách jsem se dozvěděl z německé literatury při svém studiu na gymnáziu v Berlíně. V té době nebyla jiná možnost než čerpat ze zahraniční literatury. Později, s přibývajícími informacemi, ve mně zájem o paměťové techniky stále sílil. Velkým pomocníkem mi byla světová šampiónka a držitelka Guinessova rekordu v paměťových schopnostech MUDr. Michaela Buchwaldová, která mě zasvětila do paměťových technik a vlastních paměťových systémů.
Po teoretickém nastudování jistě následovalo období praktického tréninku, jak tvrdá byla tato fáze?
Musím říci, že jsem byl naprosto fascinován možností, že si člověk může zapamatovat např. 52 kanastových karet v přesném pořadí za několik minut. Trénoval jsem tedy přibližně půl roku 4-5krát týdně po 30 minutách. V první fázi jsem se seznamoval s novými technikami, později jsem sám začal cítit, že jsem schopen svůj výkon během krátkého období zvýšit až o 400%.
Jak jste začal tyto techniky aplikovat v reálném životě?
Řekl jsem si, že jsem-li schopen si zapamatovat 52 karet, 336 binárních čísel, 25 historických dat do pěti minut, neměl by být problém využívat vše např. při studiu cizích jazyků, při přípravě na zkoušky, pro ukládání přednášek, prezentací apod. A skutečně to tak bylo. Anglický a německý jazyk jsem začal studovat pomocí těchto technik a výsledky se dostavily velmi rychle. Již řadu let využívám naučených technik při výuce cizích jazyků ve školách a ve firmách. Problematiku zlepšování paměti jsem zkoumal také ve své bakalářské práci „Mnemotechnické postupy pro zlepšení paměti“. Funkčnost těchto technik jsem si samozřejmě ověřil také v terénu na jedné pražské základní škole. Výsledkem bylo zjištění, že tyto metody jsou přijatelné pro každého bez rozdílu věku.
Ráda bych se zastavila u oblasti cizích jazyků. Jsem klasický notorický začátečník v angličtině, můžete mi poradit, jak bych se mohla pomocí těchto technik zlepšit?
Je to klasická otázka, která často zaznívá od účastníků kurzů naší Školy paměti. Studium jazyků spočívá na třech základních pilířích. Vše začíná při správném rozvržení jedné lekce, následných cvičení a závěrečného shrnutí přičemž součástí této první fáze je i vynikající paměťová technika pro ukládání slovíček – metoda klíčového slova. V této metodě se využívá podobnosti slovíček se známými slovy ve vaší mateřštině a opět jde o zapojení vaší fantazie a vytvoření nějakého snadno zapamatovatelného obrazu. Za druhé je nutno znát principy pro správné opakování dané látky, vše je vědecky vyzkoušeno a já osobně si myslím, že notorický začátečník je člověk, který tyto principy nezná a proto stále zapomíná to, co se již naučil. Třetí zásadou je samozřejmě píle. Já osobně jsem přesvědčen o tom, že aby byl člověk schopen bez problémů komunikovat v cizím jazyce, není při dodržení všech výše uvedených principů třeba více než rok.
Dá se o vás říci, že máte fotografickou paměť?
Ne, jsem přesvědčen, že určitě ne. Ve skutečnosti, považujete-li za „fotografickou“ paměť pamatování si něčeho bez přemýšlení, tak v tom případě mám tu nejméně fotografickou paměť, jakou si jen můžete představit. Zkrátka mám paměť, kterou jsem se postupně naučil velmi dobře využívat, nejde o žádnou magii, triky ani jakékoli podvody. V případě, že by dané techniky byly založeny jen na mimořádném talentu, nemělo by smysl je komukoli dále sdělovat a jsem přesvědčen, že paměťová olympiáda by měla snad jen 2-3 účastníky.
Před několika lety jste se sám účastnil paměťové olympiády? Co to vůbec znamená?
Paměťová olympiáda je soutěž pro milovníky paměťových technik tzv. memoatlety. Podobně jako na sportovní olympiádě provádějí tento duševní sport na vrcholové úrovni. Smyslem této soutěže je zapamatovat si co největší množství informací, slov nebo čísel.
Soutěží se v 10 disciplinách – např. zapamatování určitého množství jmen, binárních čísel, slov, tváří, smyšlených historických dat, pořadí karet apod. Paměťová olympiáda se v poslední době koná již v několika zemích světa jako např. Anglii, Německu, USA, přičemž se vytvářejí rekordy, existuje oficiální žebříček nejlepších memoatletů a dokonce se i uvažuje o zařazení této disciplíny mezi oficiální olympijské sportovní disciplíny. V České republice zorganizovala společnost MENSA první šampionát v roce 2003, kterého jsem se také účastnil.
Jaké jsou vaše nejlepší výkony?
V disciplíně speed cards, ve které si musíte zapamatovat za co nejkratší dobu 52 kanastových karet, a to v přesném pořadí po sobě, mám svůj osobní rekord - necelé tři minuty. V disciplíně speed numbers, kde si pro změnu musíte za 5 minut zapamatovat v přesném pořadí libovolná čísla, která jsou seřazena v různém pořadí, např. 4 – 5 – 7 - 8 atd., jsem zvládl 190 čísel. Pro lepší představu to je jako zapamatovat si během 5 minut asi 20 telefonních čísel. Domnívám se, že velmi dobrý výkon mám v i binárních číslech, kde v přesném pořadí jsem si za 5 minut zvládl uložit do paměti přes 336 po sobě jdoucích čísel.
Můžete mi říci, jak si zvládnete zapamatovat tolik čísel?
Vše je postaveno na základních principech a technikách, které je třeba znát a osvojit si. Jedná se hlavně o to, že čísla, jakožto abstraktní informace, si musíme přeměnit na konkrétní pro nás lépe uchopitelné obrazy. Proto každé číslo od 1-100 má pro mne určitý obraz – symbol. Např. číslo 33 je pro mne slovo a obraz MÁMA. Přestavím si svojí mámu, jak mne poučuje a mám to J. Tento obraz si poté vložím do své paměťové cesty, která je předem daná a může mít dle libosti až 100bodů.
Paměťová cesta? Jak si takovou cestu mohu představit?
Je to naprosto jednoduché, uděláme spolu malou „procházku“ po vaší denní cestě do práce. Na počátku mohou být např. vchodové dveře, které zamykáte, když opouštíte byt, tedy pro naše účely náš první bod cesty. Druhým bodem je např. schránka dole u vchodu do domu, následuje velká rohož, a tak mohu pokračovat až například ke kávovaru v kanceláři. Následně už jen stačí si připojit k jednotlivým bodům podle pořadí obrazy čísel. Když si potřebujete vyvolat čísla, stačí si už jen vybavit cestu. Tento postup používali již staří Římané a jmenuje se LOCI – systém.
Jaké je využití této LOCI – metody v reálném životě mimo paměťovou olympiádu?
Dám vám velmi dobrý příklad ze svého života. Během studia na právnické fakultě jsem musel jako každý student zvládnout mnoho zkoušek s desítkami paragrafů. Paragrafy jsou pro paměť jakýmsi abstraktním pojmem, se kterým neumí dost dobře pracovat. Já jsem si čísla paragrafů přetransformoval do obrazců, ty poté vložil do desítek předem připravených „paměťových cest“ a v případě dotazu zkoušejícího na daný paragraf, jsem si je zvládl naprosto bezchybně vybavit. Ve srovnání s ostatními potícími se studenty to bylo mnohdy i docela příjemné. Představte si, že si vytvoříte cestu, která mám více než 200 bodů např. z poslední dovolené u moře. Nacházíte se na pláži, kde vám bylo příjemně, relaxujete ve stínu palmy a ani vás tak netrápí, že je tam několik paragrafů např. z trestního práva J Rád bych však zdůraznil, že to není jen pro studenty, metody se dají využívat prakticky na cokoli. Mohu zde uložit prezentaci pro kolegy, bez poznámkového bloku si můžeme uložit základní body od našeho nadřízeného, školení apod.
Kolik takových cest je možné max. vytvořit?
Já sám mám pro momentální potřeby cca 60 cest, na kterých se nachází 100 – 200 bodů.
Znamená to, že máte něco mezi 6000 – 10 000 body ve vaší paměti?
Ano, správně. Je zřejmé, že počet cest a bodů je nekonečný, záleží pouze na tom, kolik informací chcete vlastnit. Mám několik cest, kde mám pevně uloženy informace, které se mi hodí v rámci mého zaměstnání; jiné cesty jsou ke krátkodobému ukládání informací.
Jak dlouho tam ty informace vydrží?
Při správném používání zásad o rytmu paměti prakticky navždy. Dnes existují velmi převratné studie, které odkazují na přesné dodržování metody opakování. Zde se dozvídáme, jak funguje rytmus naší paměti během jedné standardní studijní jednotky i po ukončení takové jednotky, kdy je vhodné se k již naučené látce vrátit. Je třeba říci, že zde pojmem „učení“ zdaleka není myšleno jen učení ve škole, ale zkrátka učení a ukládání si do paměti takřka čehokoli.
Před více než půl rokem jste založil svým způsobem ojedinělý projekt – Školu paměti. Co zde učíte a pro koho je tento kurz určen?
Škola paměti přináší kurzy pro každého, kdo chce zlepšit svou paměť a využít její neomezené kapacity. Účastníci kurzů Školy paměti se během základního kurzu nejprve naučí techniky pro zlepšení paměti, které lze využít v každodenním životě k zapamatování si de fakto čehokoli - informací, čísel, jmen, ale i komplikovaných dat. V kurzech klademe velký důraz na praktický trénink naučených dovedností. Jak jsem již uváděl, jde o techniky, které jsou orientovány především na praktické použití. Na základě požadavků účastníků kurzu připravuji i další specializované kurzy.
Jaké to budou kurzy?
Jeden z kurzů bude zaměřený na studium cizích jazyků a paměťové techniky, které zaručují efektivnější zvládnutí cizího jazyka. Jedná se o jednodenní kurz, ve kterém se účastníci dozví všechny metody, které jsem já postupem své více než 8leté praxe vylepšoval, a to nejprve sám na sobě, později jako učitel anglického a německého jazyka.
Ještě možná poslední otázka na závěr. Jste velice zaneprázdněný člověk, kde berete čas na vlastní trénink paměti?
Považuji dobrou paměť za základ úspěchu. Dobrá paměť mi pomáhá zvládat každodenní záležitosti, a nemusí to být jen v profesním životě. Jsem přesvědčen o tom a výzkumy to jednoznačně potvrzují, že pravidelným tréninkem předcházíme problémům s pamětí, které nás mohou postihnou nejen v pokročilém věku. Většina z nás si myslí, že pod pojmem pravidelný trénink je něco časově náročného a vyčerpávajícího, přitom opak je pravdou. Jedná se mnohdy o zábavné hry, které Vám nezaberou více než několik minut.
