Karel Čapek (1890 – 1938)

- narodil se v Malých Svatoňovicích v rodině lékaře, převážnou část svého dětství prožil se svými sourozenci Josefem a Helenou (kniha Moji milí bratři) v Úpici v Podkrkonoší. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové (musel odejít pro účast na tajném studentském spolku), pokračoval v Brně a v Praze. Dále studuje na filozofické fakultě v Praze, Berlíně a Paříži. Krátce pracuje jako vychovatel ve šlechtické rodině Lažanských. V r. 1917 přichází do redakce Národních listů, r. 1921 přechází do Lidových novin, působí jako dramaturg Divadla na Vinohradech, překládá z francouzštiny. Po r. 1935 těžce nese politickou situaci u nás a útoky, které jsou v této souvislosti namířeny proti jeho osobě, umírá v Praze na zápal plic

1. období (do roku 1920)

- Zářivé hlubiny a jiné prózy, Krakonošova zahrada – prozaické soubory napsané společně s bratrem Josefem

- Boží muka – soubor povídek, spíše pesimistické, autor je přesvědčen, že lidé nemohou poznat absolutní pravdu, sklon k reflexivnosti a lyričnosti

- Trapné povídky – kniha plná otázek o smyslu života a lidského konání

- Loupežník – lyrické drama, výbojné mládí se střetává s pokrytectvím dospělých, využity básnické prostředky

- Francouzská poezie nové doby – překlady tvorby moderních francouzských básníků, předmluvu k dílu napsal Vítězslav Nezval

2. období (1921 – 1927)

- charakteristické jsou románové a dramatické utopie, zabývá se problémem techniky a jejího zneužití člověkem

- R.U.R. (Rossum´s Universal Robots) – divadelní hra o střetu člověka s technikou, vyrábění roboti se vzbouří a vyhubí lidi, ale nakonec se lidstvo obrodí, když se u robotů vyvine cit a vlastnosti; slovo „robot“ použito z podnětu bratra Josefa, pojmenování se stalo mezinárodně užívaným termínem

- Továrna na absolutno – fejetonový román o vynálezu síly, která dává lidem energii, při spalování se však uvolňuje záření – absolutno, které lidi mění, stávají se z nich náboženští fanatici, vypukne válka

- Věc Makropulos – retrospektivní hra, pojednává o tématu dlouhověkosti, hlavní postavou zpěvačka Emilie – dcera alchymisty na dvoře Rudolfa II., díky elixíru života se dožívá současnosti

- Ze života hmyzu – satirická alegorizující komedie (spolu s bratrem Josefem), kritika řádu, lidí a jejich vtzahů prostřednictvím hmyzu, který pozoruje tulák ležící v trávě

- Krakatit – utopicko-fantastický román

Chemik a vynálezce Ing. Prokop sestrojil nebezpečnou třaskavinu, důsledky jejíhož působení však nedomyslel. Při vynálezu byl zraněn, bloudí v horečce Prahou i českým venkovem. Nevědomky prozradí svému bývalému spolužákovi Tomšovi část složení Krakatitu, toho už ale nezajímá Prokopovo varování o hrozícím zničení celého světa. Prokop tuší možný konec, snaží se situaci změnit, pátrá po Tomšovi. Část trhaviny je na dálku přivedena k explozi, kterou je Prokop nucen z bezpečné vzdálenosti sledovat. Na závěr mu tajemný stařec ukazuje, co se děje ve světě, varuje před nepromyšleností lidského jednání a nabádá k zodpovědnosti za vlastní činy.

- Adam Stvořitel – divadelní hra, společné dílo obou bratrů; Adam není spokojen se světem, proto jej zničí a vytvoří nové lidstvo, brzy však zjišťuje, že není lepší než původní

3. období (přelom 20. a 30. let)

- ve znamení prózy psané pro noviny (sloupky, fejetony, drobné prózy)

- Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska, Cesta na sever – cestopisné fejetony, poutavě líčí dojmy z cest, vtipnost, originalita, vlastní ilustrace

- Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy – povídkové soubory, nechává se inspirovat denními zprávami z černé kroniky a detektivní tematikou

- O věcech nejbližších – knižní vydání novinářských sloupků, úvah - Jak se co dělá – fejetony - Zahradníkův rok – fejetony o zahradničení

- Kritika slov – knižně vydané fejetony, všímá si jazykových projevů, nesprávného novinářského jazyka

- Marsyas čili na okraj literatury – eseje zabývající se tzv. brakovou literaturou

- Devatero pohádek – v souboru pohádek jsou spojovány tradiční pohádkové motivy s reáliemi soudobého světa

- Dášeňka čili život štěněte

4. období (30. léta)

- ve znamení noetické trilogie, v níž vyvrací představu, že je jen jediná, absolutní pravda. Romány jsou ovlivněny paradigmatismem. Jediným spolčujícím článkem všech tří děl je otázka možnosti skutečně poznat druhého člověka.

- Hordubal – příběh sedláka Hordubala, po letech se vrací z Ameriky, kde pracoval, snaží se o záchranu rozbitého domova, onemocní, je zabit svou ženou a jejím milencem - čeledínem

- Povětroň – z havarovaného letounu je vytažen umírající pilot, na lůžku ho vyslýchají tři svědci – jeptiška, jasnovidec, básník, každý si o něm vytváří vlastní představu

- Obyčejný život – o nenápadném úředníkovi odcházejícím do penze, začíná v sobě poznávat, jak vlastně žil a čím byl

5. období (konec 30. let)

- období je ovlivněno hrozbou války a diktatury, neohroženě se staví na stranu demokracie a míru

- Hovory s TGM – zaznamenány názory a vzpomínky T. G. Masaryka, vznikají při pravidelných sezeních v letech 1928 – 1935

- Mlčení s TGM – esej doplňující Hovory s TGM

- Válka s mloky – protiválečný alegorický román; lidstvo pěstuje mloky jako levnou pracovní sílu, ovládají techniku a zbraně – získávají moc, postupně vytlačují lidi a žádají vlastní životní prostor (~ fašismus)

- Bílá nemoc – drama; objevuje se diktátor (Hitler), chce válku, zároveň vypuká strašlivá nemoc. Lék na ni nachází Dr. Galén, výměnou za mír nabízí vyléčení diktátora. Je však zabit zfanatizovaným davem, vypuká válka.

- Matka – antifašistické drama

Hlavní hrdinka postupně promlouvá se všemi svými mrtvými – manželem a čtyřmi syny, kteří odešli zemřít „pro věc“. Matka nechápe jejich názory a přesvědčení, i muži sami si mnohdy protiřečí. Trpí a zoufale brání odchodu posledního syna, nejmladšího Toniho. Otřesena zprávami o brutálním bombardování škol a úmrtí mnoha nevinných dětí však sama podá Tonimu zbraň se slovy: „Jdi!“

- První parta – nepolitický román, zobrazena lidská solidarita a chlapská statečnost, kdy si horníci, zasypaní po důlním neštěstí, pomáhají

- Život a dílo skladatele Foltýna – poslední román, nedokončen

- Měl jsem psa a kočku – prózy a fejetony, posmrtně vydáno

 

Josef Čapek (1887 – 1945)

- malíř, grafik, spisovatel, novinář; v r. 1939 byl zatčen a po celou dobu 2. sv. války vězněn, zemřel na tyfus v koncentračním táboře Bergen-Belsen

- společně s bratrem Karlem: díla Zářivé hlubiny a jiné prózy, Krakonošova zahrada, hry Lásky hra osudná, Ze života hmyzu, Adam Stvořitel (viz. Karel Čapek)

- Lelio – válkou poznamenaný soubor povídek, v nichž se prolínají prvky expresionismu a kubismu, atmosféra smutku a zoufalství, člověk žije v osamění a anonymitě

- Stín kapradiny – detektivní povídka o dvou pytlácích, kteří jsou i vrahy, kvůli výčitkám svědomí se zabijí

- Kulhavý poutník – kniha na pomezí prózy a eseje

- Psáno do mraků – kniha aforismů

- Básně z koncentračního tábora

- O sobě – vzpomínka na Karla Č.

- Povídání o pejskovi a kočičce – knížka pro děti

Karel Poláček (1892 – 1944)

- pocházel z Rychnova nad Kněžnou z rodiny židovského kupce, vystudoval gymnázium, 1. sv. válku prožil na ruské a srbské frontě; pracoval v redakci Lidových novin – autor vynikajících soudniček, sloupků, fejetonů a povídek; redakci musel z rasových důvodů r. 1939 opustit; zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi

- Muži v ofsajdu – román se stal velmi populárním, humorné líčení fotbalového klubového prostředí a proniknutí hluboko do psychologie fanoušků (otec a syn)

- Dům na předměstí, Hlavní přelíčení – romány charakteristické sarkasmem a ostrou kritičností; o majiteli činžovního domu, teror nájemníků; hrdina se v touze po majetku nezastaví ani před vraždou

- Michelup a motocykl – hlavní hrdina miluje výhodné koupě, takhle přijde levně i k motocyklu, nakonec však vždy prodělá

- Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město, Vyprodáno – románová pentalogie, pátý díl je nezvěstný, hrdiny románů sleduje autor v zatuchlé atmosféře venkovského městečka těsně před vypuknutím 1. sv. války, provází je na haličskou frontu, předvádí válečné zázemí, hladovějící obyvatelstvo a válečné zběhy

- Bylo nás pět – úsměvná próza pro děti, vydaná posmrtně, hlavním vypravěčem příhod pěti kluků Petr Bajza, situační komika i slovní humor, spojení spisovné řeči a nářečí, kritika maloměsta očima dítěte

Eduard Bass (1888 – 1946)

- vlastním jménem Eduard Schmidt, narodil se v Praze jako syn majitele kartáčnického závodu. Vystudoval obchodní akademii a krátce pracoval v otcově firmě. Nakonec utekl ke kabaretu (zpěvák, konferenciér a textař v lit. kabaretu Červená sedma). Po válce pracuje v Lidových novinách, od r. 1933 šéfredaktorem, autorem tzv. rozhlásků – veršované komentáře k týdenním událostem, napsal jich více než 700; kázáníčka představují jeho nejlepší sloupky, v r. 1942 musel odejít. Pod vlivem poetismu hledal neobvyklé a exotické motivy, dokázal výstižně zobrazit typ malého českého tyrana a chování maloměšťáků, které ostře kritizoval.

- Klapzubova jedenáctka – knížka pro děti napsaná ve stylu moderní pohádky, velmi oblíbená;, humorný příběh otce, který ze svých 11 synů vytvoří profesionální a úspěšný fotbalový tým

- Cirkus Humberto – hlavní postavou Vašek Karas – uteče do cirkusového prostředí, vystřídá mnoho činností, nakonec se stane ředitelem, román je oslavou odvahy, pracovitosti, houževnatosti a inteligence českého člověka

- Lidé z maringotek – poutavé příběhy z cirkusového prostředí

- Povídky – povídky ze světa kolem jeho osoby (obchodování, sport, vojna)

 

Anna Maria Tilschová (1873 – 1957)

- autorka realistické až naturalistické a psychologické prózy, hlavní postavou často žena

- Fanny, Stará rodina, Synové – romány o rodinných vztazích

- Haldy – románová kronika z válečného hornického Ostravska

- Tři kříže – umělecký román, 1. díl o impresionistovi Antonínu Slavíčkovi, 2. díl o bratrech Mánesových

 

Rudolf Těsnohlídek (1882 – 1928)

- narodil se v Čáslavi; básník, prozaik, redaktor Lidových novin – soudničky, hlásí se k impresionismu

- Nénie – sbírka básní - Liška Bystrouška – pohádka, na motivy vznikla opera L. Janáčka