Avantgarda

 

Vladislav Vančura (1891 – 1942)

- narodil se v Háji u Opavy, mládí prožil v Davli u Prahy, vystudoval gymnázium a medicínu. Oženil se s kolegyní-lékařkou (Ludmila Vančurová – vzpomínková kniha Dvacet šest krásných let) a zařídil si praxi na Zbraslavi. Později se věnoval pouze literatuře. V květnu 1942 byl za své protifašistické postoje zatčen a krátce nato popraven. Jeho díla stojí blízko lyrismu moderní poezie, vyznačují se básnickými metaforami, hyperbolami, „přeskoky“ času, prostoru i témat, mají pevnou a promyšlenou kompozici. Je známý jako jazykový a stylový experimentátor – užívá archaismy, výrazy knižní, slangové, běžného jazyka, hovorovou řeč s lidovými prvky, ve větné skladbě užívá dlouhé a složité větné konstrukce (blízké jazyku humanismu)

- Pekař Jan Marhoul – román, líčí tragický osud zchudlého pekaře, který doplatil na svou dobrotu a lidskost ve světě plném sobectví a nenávisti

- Pole orná a válečná – protiválečný román, navazoval na český básnický poetismus (nesouvislý děj, volné řazení scén z fronty, zázemí), odsuzuje násilí a vraždění

- Rozmarné léto – humorná novela, vzn. pod vlivem poetismu, obřadný archaický jazyk, parodie na přízemnost maloměšťáků

Zobrazen klidný život tří přátel, Antonína Důry, abbé Rocha a důstojníka Huga, v Krokových Varech, jejichž idylické, ale poněkud stereotypní životy naruší příjezd kouzelníka a lanochodce Arnoštka a jeho chráněnky, krásné Anny. Lyrický příběh jemně útočí na maloměšťáckou přízemnost.

- Markéta Lazarová – baladicky laděný příběh ze středověku

- Útěk do Budína – román z česko-slovenského prostředí

- Luk královny Dorotky – soubor drobných renesančních povídek

- Konec starých časů – román s hlavní postavou ruského běžence knížete Megalrogova – typ novodobého barona Prášila

- Tři řeky – zobrazeny životní osudy selského synka od narození až do první republiky

- Obrazy z dějin národa českého – vzn. na konci 30. let, mělo posílit pocit národní hrdosti, zůstalo nedokončeno

- Jezero Ukereve – drama

- Kubula a Kuba Kubikula – pohádková knížka pro děti

Socialisticko-realistická próza

 

Ivan Olbracht (1882 – 1952)

- vlastním jménem Kamil Zeman, syn advokáta a spisovatele píšícího pod pseudonymem Antal Stašek. Po nedokončených studiích práv a historie se věnoval žurnalistice v redakci vídeňských Dělnických listů, později přešel do Práva lidu. Stal se také jedním z prvních redaktorů Rudého práva. R. 1929 se rozchází s KSČ. Na konci okupace se účastnil ilegálního odboje. Po r. 1945 byl zahrnut veřejnými funkcemi. Silně na něj zapůsobil pobyt na Podkarpatské Rusi, kde nachází mnoho motivů pro práci.

- O zlých samotářích – tři povídky, „zlí samotáři“ jsou vyděděnci společnosti

- Žalář nejtemnější – psychologický román a chorobné žárlivosti a sobectví slepce, při budování hlavní postavy se inspiroval poznatky soudobé psychoanalýzy a hlubinné psychologie

- Podivné přátelství herce Jesenia – román z divadelního prostředí, vystupují zde dva protikladné typy herců

- Anna proletářka – román, děj i postavy jsou schematické

- Zamřížované zrcadlo – próza s prvky reportáže, využil vlastní zkušenost z vězení

- Nikola Šuhaj Loupežník – román, prolíná se v něm baladický a mytický svět se světem současnosti

Román je syntézou pravdivého příběhu a staré zbojnické legendy, události jsou zobrazovány z více hledisek. Vojenský zběh Nikola Šuhaj se stává zbojníkem. Postupně vede celou skupinu, které se vždy podaří uniknout před pronásledujícími četníky. Na dopadení Nikoly Šuhaje je vypsána odměna. Nakonec je zavražděn vesnickými rolníky.

- Golet v údolí – tři prózy z podkarpatského Ruska, popisuje svět ortodoxních Židů

- Biblické příběhy – pro děti a mládež převyprávěný Starý zákon

- Ze starých letopisů, O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách

Marie Majerová (1882 – 1967)

- prozaička, v prvním tvůrčím období převládají povídky

- Panenství, Náměstí republiky, Nejkrásnější svět, Přehrada

- Siréna – román, široký obraz Kladenska během osmdesáti let, v popředí dění čtyři generace rodiny Hudců, montáž vyprávění, dokumentů a reportáže

- Havířská balada – volně navazuje na Sirénu

- Robinsonka, Bruno – tvorba pro děti

Marie Pujmanová (1893 – 1958)

- prozaička, snaha o podrobné psychologické prokreslení postav

- Pod křídly, Pacientka doktora Hegla – povídky

- Lidé na křižovatce, Hra s ohněm, Život proti smrti – románová trilogie, zachycuje události od 20. let do konce 2. sv. války, ve 3. díle schematismus a tendenčnost

- Předtucha – povídka z doby okupace, psychologie dospívajících

Psychologická próza

- autoři se soustředí na psychologii postav, děje, nitro člověka; zachycují především síly podvědomí; ovlivněni učením Sigmunda Freuda

Jan Weiss

 

Richard Weiner (1884 – 1937)

- prozaik, básník; dílo se vymyká směrovému zařazení, tématem tvorby je rozpolcenost člověka a nesrozumitelnost lidské existence; užívá vnitřního monologu, jeho prostřednictvím zachycuje vjemy, cítění a myšlenky

- Lítice, Škleb, Hra doopravdy

Jan Kratochvíl

 

Jaroslav Havlíček (1896 – 1943)

- hrdinové jsou lidé postižení patologickými jevy společnosti, líčena degenerace a marnost měšťáckého života

- Petrolejové lampy – naturalisticky vykreslený román, příběh nehezké ženy, která touží po citově naplněném životě, ale toho se jí v manželství přes její dobrou povahu a hmotné zajištění nedostává

- Neviditelný – román, psychologická studie, popisuje osudy rodu Hajnů, kterému vládne šílený strýc postižený představou, že je neviditelný; rodovému prokletí nakonec neunikne ani z vypočítavosti a touhy po majetku přiženěný muž, který ztrácí svou ženu a zjišťuje, že také jeho syn je duševně postižený

- Ta třetí, Helimadoe, Synáček

 

Jiří Weil

 

Ladislav Klíma (1878 – 1928)

- myslitel a prozaik; zaměřuje se na rozpornost a absurditu lidského života, příběhy podbarveny psychopatologickými jevy a sexem; z jeho prací vydána pouze část, mnohé rukopisy zničil sám

- Velký román I. – III. – hrůzostrašná próza, nabitá démoničností, vraždami, zvrácenou erotikou, černý humor s filozofickými hovory

- Utrpení knížete Sternenhocha – groteskní romaneto

Jarmila Glazarová (1901 – 1977)

- vlastním jménem Jarmila Podivínská

- Roky v kruhu – autobiografická próza, vzpomínka na vlastní harmonické manželství

- Vlčí jáma – psychologický román, obraz manželství tyranské, stárnoucí, lakomé a egoistické Kláry a mladšího muže Roberta, rozbitý příchodem citlivé dívky Jany

- Advent – baladická próza z 30. let z prostředí Beskyd; tragický příběh svobodné matky a jejího syna, žena přijímá za muže jedno z nejbohatších sedláků v okolí, ten má však milenku a užívá si, žena dře, je ponižována. Zachraňuje své dítě před umrznutím, muži se mstí smrtí.

 

Karel Schulz (1899 – 1943)

Kámen a bolest – dokončen pouze jeden díl ze tří, román z období renesance, hl. postavou Michelangelo

Václav Řezáč (1901 – 1956)

V psychologických románech se zabývá člověkem – slabochem – má v sobě zárodky zla

Černé světlo, Svědek, Rozhraní

Po r. 1948 se přidává k programu socialistického realismu – budovatelská literatura, osidlování pohraničí – Nástup, Bitva

Poplach v Kovářské uličce, Kluci hurá za ním – pro děti

Egon Hostovský (1908 – 1973)

Dům bez pána – řeší otázku židovství, problém naznačen na jedné rodině

Případ profesora Körnera – profesor se dostává do životní krize, zjistí nevěru své manželky, hrozí mu rakovina, připravuje se na smrt; diagnóza j nakonec špatná, přesto nemůže žít dál, umírá