Poč. 19.st. Zaměřuje se na život na venkově. Říká se jí také ruralistická. Projevuje se zachycováním venkovské tématiky, sepětí s půdou a rodovými tradicemi, ve kterých vidí jistotu řádu a morálky oproti „zkažené“ městské civilizaci.

Otokar Březina (1868-1929)

Ve skutečnosti Václav Jebavý. Narodil se v Počátkách. První symbolista v Čechách. Všichni sourozenci mu umřeli. Chodil jim pořád na pohřby. V Počátkách narazil na J. Pěšinu z Čechorodu. Prožíval tam i svou dobu J.V. Sládek aj. Zeyer. Byla tam pro ně zajímavá krajina. Má představu o tom, že se stane lékař, má touhu číst. Realita je ale taková, že učí 12 negramotných dětí v Jaroměřicích a Nové Říši n/ Moravě a trpí tím. Potká zde Annu Pamrovou- hudebnici. Provdala se za bohatého muže, ale má s ním poměr, ale ne milostný. Učí ho přemýšlet žensky a evropsky. Kritik F.X. Šalda®Symbolismus v moderním umění. 1. dobrá kritika na jeho dílo. Reaguje na to dílem Chvála samoty, smutek západu. 1919 jmenován rektorem KU.1921, 1928 navržen na Nobelovu cenu. Jakub Deml o něm napsal knížku Mé svědectví o Otokaru Březinovi. Popisuje Březinu jako svého učitele.

· Tajemné dálky- cesta k bohu. Pochybuje o jeho existenci. Kde je vlastně Bůh? Vše je zbytečné. Nejlepší je zemřít. (v této době mu zemřela matka)

· Svítání na západě—představa o tom, že smrt všechny zachrání. Západ je roven smrti, dlouhé volné verše

· Ruce

· Ohlasy duše- napsal v 18

· Stavitel chrámů- pomalu ustupuje optimismus

· Hudba pramenů- není to poezie, eseje na Mozartovo, Bachovo dílo…

· Skryté dějiny- o umění

· Motlitba za nepřátele- spíše než básně jsou to filozofické úvahy

Jakub Deml (1878 Tasov-1961)

Pocházel z rolnické rodiny, měl 13 sourozenců. (otec měl 3 ženy). Hodně dětí v dětství umřelo. Když mu bylo 11 umřela mu maminka. Byl jedna z nejkontroverznějších osob. 1902 vystudoval teologii a stává se farářem. Střídá ale hodně ženy. V jeho 30 letech byl poslán do důchodu, nesměl kázat, pouze dělat jednodušší obřadní věci- pohřeb, křest.. Byl proti všemu a všem (Masarykovi, komunismu). Hádal se i s přítelem O. Březinou. Neustále s něčím bojoval. Zachránil ho V. Nezval, když se za něj postavil. Nedostal se do vězení, mohl být ve svém domě. V důchodě se cítil jako vyvrhel. Nezval o něm napsal báseň: Proklrtému básníkovi. Hodně cestoval po Čechách, Slovensku, Itálii. Miloval Jugoslávii. Březina na něj měl největší vliv. Byl přesný opak- intelektuál, učitel. Měl spoustu peněz. Zdědil na pokraji Tasova hezký pozemek¨, kde si spolu s Březinou postavili dům. Obrátili se na architekta Fuchse- byla to jeho jedna z prvních staveb. Další přítel sochař Fr. Bílek pro něj udělal sochu jeho ruk. Jedna z jeho milenek- Pavla Kyticová.

· Mohyla- na rodinné kořeny, rodiče, Tasíc

· Matylka- o jeho sestře

· Jugo-báseň o Jugoslávii

· Smrt Pavli Kyticové- napsal po její smrti

· Slovo k Otčenáš Fr. Bílka- po jeho smrti

· Mé svědectví o Otokaru Březinovi- po jeho smrti

· První světla- ovlivnil ho O. Březina

V důchodě napsal:

· Hrad smrti

· Tanec smrti- obě jsou zahořklé

Návrat do dětství, je hodně sžit s krajinou, pomáhá mu překonat starosti

· Pozdrav Tasovu

· Krásná je rodný kraj

Koláže (básně, dopisy, próza dohromady)

· Moji přátelé- krátká oslovení květin, stromů. Touha po lásce, radosti a míru. Objevuje pravdu, moudrost v rostlinách

· Domů

· Pro budoucí poutníky a poutnice

· Miriam-pro ženy, o něžné lásce. Rozvíjí city milujícího muže, syna i bratra.

· Šlépěje

· Zapomenuté světlo- o faráři jak opravuje kostel.

· Sokolská čítanka

· Sestrám- pro ženy

Bohuslav Reynek (1892 Peterkov-1971)

Pochází z vysočiny. Byl básník. Poezii psal přesně veršovanou, rýmovanou, zdobená poezie. Byl v tomto perfekcionista. Původně byl ale grafik. Přátelil se s Josefem Čapkem a založili spolu Sešity poezie (1921-27). Žil v Paříži, o ženil se se Suzanne Renaud. Odstěhovali se zpátky na vysočinu, ale pro ni to bylo velice těžké, ale přesto s ním zůstala. Psala o přírodě, o umění. Její první verše vycházely v Moderním revue. Překládal z němčiny, hl. Rilka, veškeré dílo Georga Trakla

· Květná neděle- baroko, vysočina, venkov, Bůh. Vychází to v Samizdatu.

· Mráz v okně-1969. Reaguje na okupaci.

Jan Zahradníček (1905-1960)

Narodil se na Třebíčsku. Pochází z rolnické rodiny. Trpěl poškozením páteře (zakřivená postava). Studoval gymnázium, pak fil. fak. V Praze. Žil v Uhřinově a tam se také později vrátil. Vydával čsp Akord. Po r. 1945 pracoval v brněnském nakladatelství. 1951 odsouzen na 13let do vězení za velezradu. Přiřazen do tábora na těžbu uranu. Jeho žena žádala o prominutí trestu.. měli 3 děti- ale 2 holčičky se otrávily, když byli všichni na houbách. Z vězení byl propuštěn na podmínku. V hrozném stavu umírá (ozářen uranem). Píše o noci, utpení, hořkosti. Žena a děti nesměly být na svém statku, dostal ho zemědělský spolek a jeho básněmi vystlali prasata. Nezval nějaké básně zachránil. Překládal z latiny. Jeho švagr Jan Dokupil o něm napsal vzpomínku Tváří v tvář.

· Pokušení smrti- rozhovor po smrti o životě. Užívá motiv noci jako symbol smrti, hořkosti a smutku. Smrt je pro něj klíčem k pochopení života

· Návrat-vzpomínky na dětství

· Jeřáby- jeho smutek je zmírňován vírou v Boha. Plynulý verš.

· Žíznivé léto- Boha nalezneme v přírodě

· Pozdravení slunci

· Korouhve- připomíná víru v Boha, zavívá se českými svatými postavami. Sv. Václav, Prokop..

· Pod bičem milostným

Básnické sbírky:

· Znamení noci- dokončuje ve vězení. Vychází v samizdatu (tajné nakladatelství)

· La Saletta- válka jako Boží trest, prolínání současnosti se zjevením Panny Marie ve francouzských Alpách r. 1846, které mělo lidi varovat před zkázou, strach z nového ohrožení, pocity úzkosti

· Rouška Veroničina

· Stará země

· Dům strach- 1970, posmrtné básně, psal je ve vězení, výběr jeho básní

· Výbor z díla- vychází v Říme

Křesťanská próza

Karel Schulz (1889-1943)

· Kámen a bolest- o Michelangelovi

· Papežská mše- vyšlo po smrti

· Prsten královnin- francouzský dvůr

· Peníz z noclehárny

Jaroslav Durych (1886 v Hradci Králové – 1962)

Pocházel z rodiny venkovského lékaře.vystudoval medicínu a stal se vojenským lékařem. Za 1.SV.V. byl na frontě v Haliči. Působí jako novinář, publicista v katolických novinách- Akord, Rozmach. Povahou se podobá Demlovi, agresivní. Nic mu není po vůli. Mluví hodně o Bohu. Reaguje na 30.letou válku, člověk kontrastu, hodně ironizuje, tak jako K. Čapek. Byl proti komunismu, proti nespravedlnosti, zakázán.

· Ejhle člověk- kritika spisovatelů, novinová esej

· Cikánčina smrt, Panenky, Žebrácké písně, Eva – básnické sbírky, oslavují chudobu a ženskost

Povídky:

· Tři dukáty- o chudých lidech, chudobě, sociální

· Jarmark života

· Tři troníčky

· Sedmikráska-milostný příběh, po maturitě se rozejdou. Oba studují jinde. On na ni myslí, i když má jiné dívky. Po 7. dívkách se setkají a jsou šťastní.

· Větší Valdštejnská trilogie=Bloudění- o 30.leté válce, historický román.

· Menší Valdštejnská trilogie- 3 povídky, navazuje Rekviem

· Masopust- román

· Služebníci neužiteční- metaforický román, popisuje jezuitskou misionářskou skupinu. Do Japonska šířili křesťanství, ale to se Jap. Moc nelíbilo. Umučili je.

Jan Čep (1902 Myslechovice u Litovle- 1974 Paříž)

Kamarádil se s Zahradníčkem. Pochází z velmi chudé rodiny. Na KU studoval jazyky-nedokončil. Překládal Balzaca, němce Eduarda Mörika. 1948 opouští ČSR, už se nevrátí, ale trápí ho to. Věnuje se spíš novinařině, jako esejista. Pracoval ve Svobodné Evropě (ze zahraničí). 1964 onemocněl- 10let byl ochrnutý, pocity úzkosti. Emigroval před Hitlerem do Francie, bál se létání, ale stal se anglickým letcem.

· Dvojí domov+ Vigilie- Zeměžluč- snaží se zachytit co se děje, něco jiného se děje uvnitř a něco navenek.

· Jakub Kratochvil- novela, dnes známá jako Letnice. Napsaná ještě ČR. Mladý kluk z venkova, odchází na studia do města. Zůstává tam, oddaluje se víře. Jednoho dne nastane změna. Umírá mu otec, kamarád i žena. Vrací s na venkov, bylo špatné odvrátit se od víry. Je šťastný, ale vypukla válka.

· Hranice stínu-hl. postava Prokop Randa. Podobný příběh. Z venkova do města. Něco mu chybí, najde to, až se vrátí domů.

· Cikáni- problém exulantů, lidí co se stěhují

· Sestra úzkosti- (Poutník na zemi), autobiografické eseje. 1964 před mrtvicí se přiblíží českým hranicím, do Vídně. Jeho sestra se dostala na 2 dny do Vídně. Pak se vrátila domů a už se neviděli. Prožívá úzkost. Vyšla česky v Římě a končí motlitbou.

Zdeněk Rotrekl (1920 Brno-

Studoval fil. fakultu. 1948 odsouzen na doživotí. 1962 propuštěn. Oživil křesťanskou literaturu (kolem 1962), katolický čsp Obroda. Živí se manuálními pracemi, okolo Samizdatu.