Poetismus-jediný avantgardní uznávaný směr. 1924 ho vytvořili K. Teige a V- Nezval. Inspirován dadaismem. Zákl. je hra, rozumem nekontrolovaná řada asociací, sklon k parodii, zlehčování, exotika.. Poč. 30. let přechod k surrealismu.

Surrealismus-postaveno na erotice, podvědomí je dané, vliv Freuda.

1920 založili umělci Devětsil (Karel Teige, J. Seifert, V. Vančura). Centrum Praha a Brno. Vydávali ReD a Pásmo. Nejprve program proletářského umění. Poté poetismus. Hospodářský vzestup ČSSR. Seifert na to reaguje Město v slzách (předmluva Teige), Samá láska, Všecky krásy světa (poetismus). Překlady K. Čapka- Francouzská poezie nové doby- to se mu líbilo, tak to přeložil. Při té příležitosti K. Teiga napadne, že vzniká nový směr- 1924 napíše článek POETISMUS v čsp Host. Přidal se i V. Nezval. Spolu vydali Manifest poetismu- program tohoto směru.

díl-Kapky inkoustu- V. Nezval

díl- Ultrafial. paprsky-K. Teige

díl- Manifest poetismu

Heslo: „ Umění se zrodilo ve světě, kt. se směje. Co na tom, slzily mu oči“. Nejdůležitější je právě to, co je tady a teď. Hra s jazykem, exotika-cestování. Všechny čísti života, kt. jsou zvláštní (cirkus, vědecké prostředí). Pouze v ČR, odmítala se třídní spol. 1929 hospodářská krize v Evropě. Přestává důvod ke smíchu.. 1934 V. Nezval ruší poetismus. Objeví se leták Surrealismus v ČSSR. Přítelem André Breton, velký vliv na něj, přinášel špatné zprávy, strach.

Místo Devětsilu Pražská surrealistická skup. 1938 V. Nezval ruší surrealismus, Pražskou skup.

Vítězslav Nezval (1900 Biskoupky u Třebíče -1952 Praha)

Otec učitel. Dětství prožil v Rouchovanech, předpokládal, že bude klavíristou. 1911 gymn. v Třebíči- píše o Moravě. V Praze FF a v Brně krátce práva. Přítel J. Mahena. Ovlivněn bratry Čapkovými, hlavně Karlem, J. Wolkerem. 1921 vstupuje do Devětsilu. Předpokládá, že všechno co se děje není náhoda. Zdramatizoval Tři mušketýry. 1948 komunisti-u Nezvala změna. Rád jedl, bál se, že když bude proti režimu, vezmou mu jídlo. Tendenční poetismus- vykašle se na veškerý rytmus. Zestárne, odejde ze svazu Komunistických spisovatelů. Je těžce nemocný- obžerství. Zachránil J. Demla před vězením básní Prokletému básníkovi.

· Edison- básnické pásmo

· Most- trošku dekadence, ovlivněn Mahenem, Rimbaudem. Všichni lidé mají být nějak propojeni.

· Podivuhodný kouzelník-poetismus. Okouzlení cestováním,exotikou,moderní civilizací

· Pantomima-projev manifestu, 1923. Obsahuje i oddíl krátkých čtyřverší s asociacemi na jednotlivá písmena s názvem Abeceda.

· Básně noci-obsahuje skladby Edison a Akrobat

· Pět prstů

· Zpáteční lístek

· Sbohem a šáteček- smutná

· Milenci z kiosku- div. hra

· Manon Lescaut- div. hra. Žena trpí TBC, zamiluje se do ní šlechtic. Spor s otcem. Na závěr zemře. Láska je věčná. Nemohla s ním vůbec být (poslední div. hra)

· Žena v množném čísle- už surrealismus. Hodně podvědomí.

· Skleněný havelok-kabát, vytahaný svetr

· Absolutní hrobař- všechno nás zničí (my sami sebe)

· Praha s prsty deště

· Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou-(1950) div. hra. Atlantida je pro něj Hirošimou

· Stalin- jednoduché verše

· Zpěv míru- báseň, kde je vidět naprostá oddanost režimu.

· Chrpy a města

· Nedokončená-vydáno po smrti, psáno ve volném verši a poetismem.

· Z mého života- paměti

Jaroslav Seifert (1901 Praha- Žižkov-1986 Praha)

Narodil se v dělnické rodině,otec zámečník. Gymn. nedostudoval, pak se začal věnovat žurnalistice- pracuje v Rudém právu, brněnské Rovnosti, redaktorem čsp- Sršatec a týdeníku Reflektor. Spoluzakladatel devětsilu. Podílel se na tvorbě čsp. Disk a Pásmo. Po vyloučení z KSČ, krátce řídil divadelní čsp. Nová scéna. Redigoval knižnice Slunovrat a Generace, týdeník Pestré květy a kulturní rubriku Ranních novin. 1984 Nobelova cena. Po 2.SV.V. se nadlouho odmlčel, jinak psal hodně. 1848 totalitní režim- reaguje. Je nemocný, přestane psát, komunikovat, uzavře se do sebe. V 60. letech se svět opět uvolňuje, rozpory mezi spisovateli- až se porvou® Seifert se probudí, začne opět psát. Nechává se ovlivnit novými básníky (Vladimír Holan, J. Kolář- kolážista). Přechází na volný verš, nedbá na upravenost. 1968 přichází do ČSR sovětské tanky, letadla. Normalizace, sbírka Morový sloup zakázána. Spousta lidí odchází. Podepsal Chartu 77. Mor. Sloup vychází v Petlici (tajně vydávaná díla). Edice Popelnice (vedl Jiří Gruntorád)

Proletářská poezie:

· Město v slzách-Děti z předměstí, Báseň nejpokornější. Snění o budoucnosti, o štěstí, příměří-revoluce. Soucit s chudými.

· Samá láska-Píseň o dívkách. Spíše poetismus, obdivuje spíš vynálezy.

Poetismus:

· Na vlnách TSF- Moře, Počítadlo. Poetismus. TSF-bezdrátová telegrafie, rádio. Okouzlení moderní technikou, deník z cesty do Francie. Charakteristickými znaky jsou volné asociace a radostná hravost.

· Poštovní holub- ještě poetismus, ale už vliv surrealismu. Do 50.let. Je rytmický, hraje si se slovy. Básník si uvědomuje, že se spravedlivého světa už nedožije. Vrací se do dětství, vzpomíná rád a ironicky. Píseň

Období 30.let:

· Jablko z klína- rozhovor

· Ruce Venušiny-Ruce Venušiny

· Jaro, sbohem- očekává 2.SV.V. vzpomínky (láska, žárlivost). Vidí svět jako na podzim. Reakce na občanskou válku ve Španělsku (Píseň)

· Zhasněte světla-1938 reaguje na okupaci, zaměřena na českou minulost- b. na Bílé hoře. Reaguje na dění okolo mnichovské dohody.

Doba okupace:

· Vějíř Boženy Němcové- 1940- věnováno jí ke 120 výročí. Vychází z jejího intimního života, hledal v ní především ženu, ale i symbol českého jazyka a domova.

· Světlem oděná- věnovaná Praze. Myšlenka o smrti, ale opěvuje i krásu Prahy.

· Kamenný most- ví, že Němci jsou poraženi, pár básní ze Zhasněte světla a básně s nadějí, kde je přesto šťastný.

Poválečné období:

· Píseň o Viktorce-sbírka, opět inspirována B. Němcovou

· Maminka-krátké zvučné básně. Opěvuje maminku.

· Šel malíř chudě do světa-inspirace M. Aleš

Období 60.let:

· Koncert na ostrově, Harlleyova kometa, Odlévání zvonu- volný verš.

Období 70. a 80.let:

· Morový sloup-(1968-70). Lidé si tam dávají rande, ale tanky zavazí. Smutná poezie, vyšla až v r. 1981 v samizdatu- Petlici

· Deštník z Piccadilly, Býti básníkem- zůstanou v šuplíku, loučí se se čtenářem.

· Všecky krásy světa- rozhodně o Nobelově ceně, jediné prozaické dílo. Bylo ale cenzurováno.

Konstantin Biebl (1898 Louny-91951 Praha)

Z lékařské rodiny. Narukoval v Srbsku, raněn, zajat partyzány- byla tam i dívka- Ilda- pomohla mu utéct a za to ji popravili. Svůj příběh vyprávěl Wolkerovi-napsal příběh Ilda. Ztratil lásku, Wolker umírá. Během SV.V. nic nevydává. Opěvuje únor 1948 z nevědomosti- nepochopil tu dobu. Je nejčistší poetista.

· Věrný hlas, Zvon- věnováno Wolkerovi

Poetismus:

· Zloděj z Bagdádu- orientální exotické země, hodně cestuje (Srí Lanka, Jáva)

· S lodí jež dováží čaj a kávu

· Protinožci

· Plancius- návrat domů, stesk po vlasti

· Nový Ikaros-hledání duševní svobody.1. SV.V.

· Bez obav- směs básní

František Halas (1901 Brno-1949 Praha)

Z dělnické rodiny, z městské periferie. V 8 mu mučela maminka. Otec ateista. Měl rád Kunštát- jezdil tam na prázdniny, pak se tam i odstěhoval. Vyučil se knihkupcem, dlouho to nedělá. 1926 novinářem v Praze. Zpočátku je ovlivněn J. Mahenem a Bedřichem Václavkem, s nimi redigoval čsp. Vydávané Devětsilem. Řazen ke spiritualistickému proudu. Inklinoval k existencionalismu a motivům smrti. Verše bez libozvučnosti, mají nás dráždit. Sám se hlásí k poetismu (černý)- popisuje smutek. Motto: „ Sny, narazí-li na hlavu, už nevzletí.“ Během války se obrací na české osobnosti.

· Sépie-tragický poetismus. Maurské bažiny

· Kohout plaší smrt- vymýšlí si slova (neologismy), podzim. Verše

Spiritualismus- duchovní život, sociální život:

· Tvář (Doznání), Tiše, Hořec

· Staré ženy- velká skladba, stará žena, opuštěná, i když je dům plný lidí. Neumann na to reaguje- Staří dělníci

· Božena Němcová- podle jejího Vějíře.

· Já se tam vrátím- sbírka jako pro sebe. O Kunštátsku, popis krajiny,lidí..

· Ladění-1937-41 verše reagující na okupaci, pro děti

· Torzo naděje-válečná, r. 1938

· V řadě- poválečná sbírka (1949), volání o svobodu, vrací se smutek, hořkost

· A co?- reaguje na okupaci 1948, skeptické verše

· Překlad- z polštiny, ruštiny (Mickiewicz, Puškám)

František Hrubín (1910-1971)

Básník, dramatik. Je mezi proletářským um. A poetismem. Zakl. dětské poezie pro děti u nás. Zpočátku ovlivněn spiritualismem.

· Včelí plášť- básně-motlitby a dva cykly znělek. Touha autora po dokonalosti verše.

· Říkejte si se mnou-pro děti

· Stalingrad- střetnutí dobra a zla. Součástí  Chléb s ocelí.

· Jobova nemoc-poema, biblické symboly, myšlenka na Čechy a jejich utrpení

· Hirošima- upozorňuje na nebezpečí války. Propojuje tuto událost s životem na pražském předměstí, vše co se odehrává na zemi má společný prostor-vesmír

· Srpnová neděle-div. hra. Žádná z postav nemá jednoznačný charakter. Dotváří se přímo na scéně.

· Křišťálová noc-div. hra. Věnuje se mezilidským vztahům a konfliktům mezi mladou a starou generací. Mužem a ženou. Odehrává se to ve venkovském prostředí

· Romance pro křídlovku- básnická skladba o lásce a smrti.

· Zlatá reneta-básnická próza, hl. postava Jan si uvědomuje, že jeho předchozí život byl zbytečný a marný, je neumět se reorganizovat.

· Černá denice, Lešenské jesličky- motivy života, smrti, vzpomínání snů.

Jiří Orten (1919-1941)

Vlastním jménem Jiří Ohrenstein. Z Židovské rodiny z Kutné hory. Studoval jazykovou školu, dramatickou konzervatoř. Z rasových důvodů byl ale vyloučen. Zemřel na následky zranění ze srážky s něm. samitkou.

· Čítanka jaro, Cesta k mrazu- chlapecká naivní pohled na okolní svět, empatie a porozumění. Pod pseudonymem Karel Jílek

· Jeremiášův pláč, Ohnice-pod pseudonymem Jiří Jakub. Naivita a chápání jsou narušeny lidského zmaru, absurdity doby a odcizení.

· Elegie, Scestí-vyšly až po válce

· Deníky Jiřího Ortena-(Kniha modrá, Žíhaná kniha, Červená kniha).trojdílné deníky

· Eta, Eta, žlutí ptáci- imaginativní prozaické texty

 

Petr Bezruč (1867 Opava-1958)

Jmenoval se Vladimír Vašek. Pochován v Brně. Synem Antonína Vaška- profesor, proti pravosti Rukopisů. Studoval gymn. v Brně, v Praze filologii-nedokončil. Pracoval jako poštovní úředník na poště v Brně, na nádraží v Místku. Za 1.SV.V. byl ve vězení za velezradu. 1928 šel do důchodu, nejprve žil v Brně, pak v Kostelci na Hané. Postavil si srub v Beskydách, když počasí dovolilo chodil na Lysou horu. Jinak chodil po zahradě. Místo podpisu ještěrka s fajfkou. Měl rád víno, ženy. Milenka z divadla našla jeho rukopisy. Kritik Herben něco z toho chtěl. Tak mu to ukradla. ®výsledek toho byl, že přestal úplně psát. Na Lysé hoře našel velkou můru.

· Slezské písně- 1909, Kantor Halfar, Marička Magdónova (jak zaopatřit sourozence, krade klestí, nesnese ostudu. Skočí ze skály). První soubor původně čsp otiskovaných veršů vyšel r- 1903 jako Slezské číslo. Postupně vydány knižně. Okruh intimní, sociální a národnostní

· Stužkonoska modrá- báseň, můru, kterou hledal, nakonec našel