Komunikaci můžeme považovat za specifickou funkci manažera, ale každý si musí uvědomit, že komunikace prolíná výkonem všech ostatních manažerských funkcí. Pouze v případě, že je manažer pověřen řízením komunikačních aktivit organizace, můžeme hovořit o specifické funkci.

Sociální nerovnost je principem uspořádání společnosti - jednotlivci a skupiny nemají stejný podíl na bohatství a rozhodování. Hovořit o sociální nerovnosti má však smysl pouze v případě, že je pociťována jako problém, tato situace nastala až v moderních společnostech. Ve společnostech tradičních byla nerovnost legitimní.

Sociologie /z lat. socius=druh, nebo societas=společnost; z řec. logos=slovo,řeč,věda/ je vědou o společnosti, spol. jevech, strukturách a procesech a jejich vzájemných vztazích. Není jednotně definována z hlediska svého předmětu, ani své základní metody. Problém definice souvisí s tím, že každý další znak, přívlastek, či vymezení už může být charakteristikou sociologického pojetí, nebo koncepce (Klofáč,Tlustý).

Osnova:

1.Úvod

2. Vlastnosti a předpoklady dobrého managera

3. Ukázka špatné komunikace s podřízeným

4. Know-how manažerské pozice

5. Závěr

Každý člověk se díky tomu, že žije ve společnosti, dostává do situací, ve kterých je buď někým řízen anebo sám někoho řídí.

Nejjednodušší vysvětlení zní, že manažer je člověk, kterému je svěřen tým spolupracovníků, s jehož pomocí realizuje stanovené cíle. V tomto případě vycházíme z takzvané formální autority. Otázkou je, jak tato autorita je vnímána a akceptována ostatními. Je-li manažer vnímám pozitivně, může získat autoritu jako osobnost nebo autoritu na základě svých znalostí. Autorita na základě znalostí je velmi důležitá, vedoucí pracovník získává vážnost a uznání , spolupracovníci ho berou jako odborníka. Čím je manažer v organizaci výše, tím více se musí zabývat koncepčními otázkami a bude mít méně času sledovat novinky ve svém oboru. Kvalitní manažer musí mít ve svém týmu větší odborníky, než je on sám.

autor:
Apola (apola@seznam.cz)

Dříve než přistoupíme k osvětlení vztahů sociologie vs. společenské vědy, podívejme se na to, čím rozumíme vědu, resp. společenskou vědu. Věda je obvykle charakterizována jako propojení tří systémů: vědění, činností a institucí, které jsou svázány metodou v určitém systému.

Volba povolání je jedna z nejdůležitějších věcí pro náš budoucí život
Jaroslava Petrusová (smisek.jaja@seznam.cz)

Obecně lze říci, že kriminalita dětí a mladistvých je silně medializována. V roce 1989 se o dětské kriminalitě prakticky nemluvilo, přestože tehdy byl podíl kriminality mládeže na celkové kriminalitě vyšší o 1,17% než v roce 1999.

Procesy globalizace, demokratizace a pluralizace společnosti a také proces evropské integrace přinášejí pro Českou republiku nezbytnost soužití majority s etnickými i jinými menšinami v prostoru regionů i státního celku. Plný dopad zmíněných procesů Českou republiku teprve čeká, i když se některé tendence a problémy spojené se soužitím s nečeským-především romským - etnikem či ve vztahu k imigrantům z Východu a z Balkánu již projevily.

Sociální mobilita je pojem vyjadřující možnost pohybu jednotlivců nebo celých skupin mezi pozicemi v rámci sociálního systému.

Globalizace = Globalizace je proces integrace společnosti na vyšší geografické řádovostní úrovni, než tomu bylo v předcházejících etapách vývoje společnosti. Např. z lokální úrovně na regionální, z regionální úrovně na národní atd.

Subglobální problémy = problémy řešitelné jedním státem. Např. urbanizace, vzdělání…

Pojem byl původně spojován s obděláváním zemědělské půdy (agri cultura). Základ pojetí kultury jako charakteristiky lidské vzdělanosti položil M. T. Cicero ve svých Tuskulských hovorech (45 př.n.l.). Nazval filosofii “kulturou ducha” a tak dostal pojem kultura selektivní, hodnotící funkci. Odlišuje ty, kteří prostřednictvím vzdělání směřují k zdokonalování ducha od těch, kteří setrvávají v nevědomosti.

Rumunsko má přes 22 milionů obyvatel. Hlavní náboženství je pravoslavné. Od roku 1992 je Rumunsko republika v čele s prezidentem. V roce 1996 bylo zaměstnáno 29% obyvatelstva v průmyslu, 35 % v zemědělství a 8% ve službách. Míra nezaměstnanosti v roce 1997 byla 8%.

 Dnešní společnost je častována mnohými přízvisky. Sociologie například hovoří o společnosti postindustriální. Co si pod tímto pojmem máme představit?  Vyjdeme-li z etymologie slova je patrné, že termín postindustrální společnost navazuje na termín industriální společnost, tedy společnost moderní, který se zdá být pro pojmenování současné společnosti v mnohém nedostatečný a tudíž překonaný.

Všeobecně schopnost daného subjektu dosahovat zamýšlené účinky i navzdory odporu protipůsobících sil.

Ze všeho nejdříve bych chtěla napsat, proč jsem si vybrala výše uvedené téma. Myslim si, že problematika romů je velmi důležité a aktuální téma v dnešní společnosti . Každý z nás si aspoň jednou položil otázku „ proč ti cikáni jsou tací?“ Protože kdyby nebyli tací, jací jsou, nebudeme je vnímat jako problém. Nebudeme je možná vnímat vůbec.

sociés = společnost, logie = věda Þ sociologie je moderní věda o společnosti

ideologie:  tento termín poprvé použil A. D. de Tracy v roce 1795 ve svém díle Prvky ideologie (vyšlo v Paříži, 1801 - 1815), původně to znamenalo všeobecnou vědu o idejích, jejich pravdivosti a smyslech, která měla zkvalitnit a projasnit veřejné myšlení (z lat. idea = myšlenka, z řeč. logos = řeč, myšlenka, věda). V tomto smyslu byla ideologie pěstována na přelomu 18. a 19. století tzv. ideology, školou fr. filozofů navazujících...

Nemohu začít jinak, než zmínit události posledních měsíců, kdy po krizi v jihovýchodní Asii, Rusku a dnes už snad i v Latinské Americe se začíná mluvit o globální krizi.

Deviace - každé odchýlení od nějaké normy

Sociální deviace - porušení nebo podstatná odchylka od spol. normy nebo skupiny norem, nerespektování požadavků, které na jednotlivce či skupinu klade určitá norma, nebo soubor norem

Etika - úpadek dnešní mládeže, techno party, extáze
Zieglerová (ZZieglerova@seznam.cz)

 Jak patrno z názvu práce, jedná se o velice rozsáhlé a široké téma. Šíře i materiál vztahující se k dané problematice jsou obrovské. Bez nadsázky by práce nad ní naplnila celoživotně úsilí nejednoho badatele. Proto je potřebné zmínit se, oč bude usilovat tato práce, jaké cíle si vzhledem k svému rozsahu a kompetenci a kvalifikaci autora vůbec může klást.

Náš skutečný svět je obrovský jednací stůl a my jsme účastníky. Jako jedinci se dostáváme do konfliktu s ostatními: členy rodiny, prodavači, konkurencí nebo právnickými osobami s působivými jmény jako například “vláda” nebo “mocenská stuktura”. Způsob zvládnutí těchto setkání může určit nejen to, zda budeme prosperovat, ale také zda si budeme schopni užívat plného, radostného, uspokojujícího života.

Je to jeden z nejvlivnějších a současně však také nejkontroverznějších směru sociologie 20. století. Jeho základní teze můžeme shrnout takto: 1) Na společnost je třeba nahlížet jako na celek (což je podobné holismu – filozofický směr. Vznikl ve 20. letech 20. století v opozici vůči mechanistickým koncepcím života a pokusům redukovat celek na prostý součet částí. Termín holismus zavedl 1926 J. H. Smuts.

Sociologický smer vznikol z kritiky naturalistického a psychologického smeru začiatkom tohto storočia. Významným predstaviteľom tohto smeru je E. R. De Roberty , ktorý klasifikoval a rozdelil spoločenské javy na štyri základné kategórie : 1. analitické myslenie (veda), 2. syntetické myslenie (náboženstvo a filozofia), 3. symbolické myslenie (umenie), 4. užité myslenie (praktické myslenie). Podľa De Robertyho bez stálej interakcie mnohých generácií ľudí by nebolo možné žiadne nahromadenie myslenia a nenastal by žiadny rast nadorganických javov, žiadny rozvoj civilizácie, žiaden duševný pokrok.