Místo narození Jana Amose Komenského není známo, jako pravděpodobná místa se uvádějí Uherský Brod[1] (jak je uvedeno v Naardenu na náhrobní desce) nebo Nivnice (Komenský v některých dokumentech připojoval k podpisu Nivanus, Nivnicensis[2]). Občas se zmiňuje i Komňa (z čehož by mohlo vzniknout příjmení Komenský, Comenius), odkud pocházela rodina.[3] Žil s rodiči v Uherském Brodě (pocházel z měšťanské rodiny). Po jejich smrti (1604) se o něj starala jeho teta ve Strážnici, kde začal studovat.

Roku latinské škole v Herbornu a Německu. Již při studiu začal psát dvě velká díla: Poklad jazyka českého, což měl být velký slovník, a dále encyklopedii Divadlo veškerenstva věcí. Tato díla nedokončil. Po ukončení školy působil v letech 16 v rektor latinské školy. Roku Fulneku, kde působil jako rektor tamější školy a jako Jednoty bratrské. Ve Fulneku poznal i svou první ženu Magdalénu Vizovskou. V této době píše spis Listové do nebe.

Po porážce 1621) byl J. A. Komenský nucen opustit Čechách a na katolictví, po roce ukrývání (roku mor. Pod vlivem událostí píše filosofické spisy Truchlivý a Hlubina bezpečnosti. V roce Brandýse nad Orlicí, kde se také seznámil se svoji druhou ženou Marií Dorotou.

V roce exilu do Lešna, které se stalo centrem bratrské víry. Zpočátku doufá, že se brzy vrátí zpět do vlasti, proto píše česky. Začal psát učebnice a připravoval plán na zlepšení organizace školství, např. v díle Navržení krátké o obnově škol v Království českém. V Lešně byl zvolen gymnázia, což vedlo k jeho zájmu o Evropě a byl zván na různá místa na 1641, kdy se rozhodl přijmout pozvání parlamentu na přednáškové turné, během něhož vystoupil i před Královskou akademií věd. V této době vyjádřil své myšlenky ve spise Via lucis. Po odchodu z Anglie dostal řadu dalších nabídek, Komenský si zároveň v tuto dobu uvědomil, že právě prostřednictvím těchto nabídek může rozšířit svůj vliv a svoje myšlenky.

Roku Švédska kam ho pozvali, aby jim vytvořil učebnice. Vzniká zde spis Nejnovější metoda jazyků. Učebnice nakonec neudělal. Roku 1648 se vrací zpět do Lešna, kde působí jako biskup. V tomto roce mu také zemřela jeho druhá žena, již o rok později (vestfálský mír a tím skončila třicetiletá válka, skončily též naděje českých exulantů na návrat do vlasti. Komenský se loučí s vlastí a církví spisem Kšaft umírající matky jednoty bratrské.

Roku 1652 přijímá nabídku uherského knížete Zikmunda Rákocziho, kde měl u jeho dvora organizovat pansofickou školu (sedmiletá). Poprvé měl tedy možnost ověřit si své názory v praxi. Otevřeny byly ovšem jen 3 třídy, jenž byly nazvány Vestibulum, Janua a Atrium. Pro své žáky vytvořil příručku Pravidla mravů a také zde vznikla učebnice Svět v obrazech a Škola hrou.

V letech 1654-1658 Komenský opět pobývá v Lešně. Roku 1656 při požáru Lešna přichází Komenský o všechen majetek i cenné rukopisy jako Česko-latinský slovník, na kterém pracoval prakticky celý život a který považoval za stěžejní dílo. Tuto ztrátu nesl velice těžce a prakticky se z ní nikdy nevzpamatoval. Na pozvání svého přítele Louise De Geera odjíždí do Amsterodamu.

Konec svého života strávil v Naardenu.

Zde najdete online dila Jana Amose Komenského: