Osnova:

1.Úvod

2. Vlastnosti a předpoklady dobrého managera

3. Ukázka špatné komunikace s podřízeným

4. Know-how manažerské pozice

5. Závěr

Každý člověk se díky tomu, že žije ve společnosti, dostává do situací, ve kterých je buď někým řízen anebo sám někoho řídí.

 

Nejjednodušší vysvětlení zní, že manažer je člověk, kterému je svěřen tým spolupracovníků, s jehož pomocí realizuje stanovené cíle. V tomto případě vycházíme z takzvané formální autority. Otázkou je, jak tato autorita je vnímána a akceptována ostatními. Je-li manažer vnímám pozitivně, může získat autoritu jako osobnost nebo autoritu na základě svých znalostí. Autorita na základě znalostí je velmi důležitá, vedoucí pracovník získává vážnost a uznání , spolupracovníci ho berou jako odborníka. Čím je manažer v organizaci výše, tím více se musí zabývat koncepčními otázkami a bude mít méně času sledovat novinky ve svém oboru. Kvalitní manažer musí mít ve svém týmu větší odborníky, než je on sám.

autor:
Apola (apola@seznam.cz)

Manažerské umění

Seminární práce            

 

Osnova:

1.Úvod

2. Vlastnosti a předpoklady dobrého managera

3. Ukázka špatné komunikace s podřízeným

4. Know-how manažerské pozice

5. Závěr

Každý člověk se díky tomu, že žije ve společnosti, dostává do situací, ve kterých je buď někým řízen anebo sám někoho řídí.

 

Nejjednodušší vysvětlení zní, že manažer je člověk, kterému je svěřen tým spolupracovníků, s jehož pomocí realizuje stanovené cíle. V tomto případě vycházíme z takzvané formální autority. Otázkou je, jak tato autorita je vnímána a akceptována ostatními. Je-li manažer vnímám pozitivně, může získat autoritu jako osobnost nebo autoritu na základě svých znalostí. Autorita na základě znalostí je velmi důležitá, vedoucí pracovník získává vážnost a uznání , spolupracovníci ho berou jako odborníka. Čím je manažer v organizaci výše, tím více se musí zabývat koncepčními otázkami a bude mít méně času sledovat novinky ve svém oboru. Kvalitní manažer musí mít ve svém týmu větší odborníky, než je on sám.

Manažer musí být dobrý vyjednávač a vůdce, což je v podstatě náročnější než být odborníkem. Některé výzkumy ukazují, že mnozí uznávaní odborníci v řídící funkci neuspěli. Jejich slabinou je přílišný individualismus, nezájem o spolupracovníky, nedostatek taktu při argumentaci nebo nerozhodnost. Jinak řečeno, přestože měli autoritu odborníka, nezískali autoritu jako vůdčí osobnost.

Jde o technické dovednosti, neboli-li – schopnosti využívat postupy, znalosti a techniky teoretických a praktických disciplín, využívat specializované pracovníky, manažer musí mít specifické dovednosti technického rázu stejné, jako mají lidé, které řídí. Je to proto, aby dokázal zabezpečovat provádění prací.

Dále o lidské dovednosti – schopnost spolupracovat, chápat a efektivně komunikovat a motivovat ostatní pracovníky. Tyto dovednosti jsou nejdůležitější pro provozního manažera.

A v neposlední řadě o koncepční dovednosti – schopnosti řídit, integrovat a vzájemně užitečně slaďovat zájmy a aktivity, které v podniku probíhají.

Je důležité ovládat další manažerskou vlastnost – schopnost empatie. Dokázat se vcítit do postavení druhého, umět odhadnout jeho potřeby. Lidé nejsou stroje. Mají své názory a problémy, na které je třeba reagovat. Nechceme-li druhého pochopit, nemůžeme se divit, že ani on nechápe nás. I ten nejvytíženější manažer by si měl udělat čas na to, aby se svými lidmi mluvil. Manažer, který se dokáže snížit ze své šéfovské pozice najít za pracovníky do terénu, projeví svou vstřícnost a je mnohem lépe vnímám. Komunikace s pracovníky by se při takové obhlídce neměla obejít bez projevů uznání. Pochval, je-li opodstatněná je nejen uznáním předešlého, ale motivuje k ke splnění dalšího úkolu. Své postavení lze také upevnit i určitými zvláštní,i výhodami, které svým lidem manažer poskytuje. Do této kategorie může patřit mimořádná dovolená, zahraniční stáž, další vzdělávání a podobně. V tomto případě musí manager umět odhadnout , která z výhod dotyčného pracovníka nejvíce ovlivní.

 Podle J. S. Livingstona lze uvést základní vlastnosti manažera, které se projevují v podobě určitých potřeb. Jsou výrazem osobních kvalit. Jsou to:

1.· Potřeba řídit.

2.· Potřeba moci.

3.· Schopnost vcítit se – dobrý manažer musí mít pochopení a cit pro své spolupracovníky.

Úlohou manažera je schopnost využívat odborníků pro dosahování vytyčených cílů. K tomuto potřebuje :

1. Získané předpoklady – předpoklady, které je možné získat výchovou, výcvikem nebo vzděláním, (schopnost komunikace, zkušenosti, znalosti, asertivita). Intelektuální dovednosti jsou vrozené, ale částečně se dají změnit výchovou.

2.· Vrozené předpoklady – nedají se moc ovlivňovat, patří sem inteligence, temperament a fantazie.

Tolik teoretické poznatky, které vycházejí ze všech učebnic, které se týkají managementu.

Nejprve uveďme kdo vlastně je opravdu manažer.

Je zřejmé, že osobnost manažera má podstatný vliv jak na atmosféru, která v týmu panuje,

Ať’ chce nebo nechce, přenáší své vlastní hodnoty na ostatní. Neustále by měl sledovat jak jeho spolupracovníci plní zadané úkoly a zajímá se i o ně samotné. Svou aktivitou dává příklad ostatním a dokáže je vyprovokovat k tomu, aby jej následovali. Na členy svého týmu je schopen přenést svou energii a optimismus,

Tato energie by však neměla být neúčelná. Zbytečně vynaložená energie nakonec působí frustraci a snižuje motivaci pro plnění dalších úkolů. Proto tedy patří k dobrému manažerskému umění i schopnost stanovit reálné cíle. Vedoucí pracovník by měl mít cit pro posouzení schopností a ambicí svých podřízených. Často je možné ztratit dobrého pracovníka tím, že je pověřován úkoly, které jsou vzhledem k jeho schopnostem příliš triviální, Někdy je naopak složitým úkolem pověřen pracovník, který na něj nestačí. Následuje neúspěch, dochází ke ztrátě sebedůvěry a k neochotě brát na sebe jiné úkoly než ty rutinní.

Následující příklad ukazuje, jak může být vnímání deformováno vlastními očekáváními příjemce zprávy. Člověk posuzuje určitou realitu podle toho, jaký vnitřní hodnotový systém zná a znává.

Ukázka komunikace řídícího pracovníka (A) se svým podřízeným (B)

Výpověď

Její dekódování

A: Jak dlouho vám bude trvat vypracování té zprávy?

A:Dávám mu šanci participovat.

B:Je šéf, tak proč mi neřekne, kdy to chce mít hotové.

B: Nevím, jak vy myslíte, že my to bude dlouho trvat?

A:Nechce převzít zodpovědnost

B: Ptám se ho na příkaz.

A: Vy to můžete posoudit lépe.

A:Tlačím ho k převzetí zodpovědnosti a spoluúčasti.

B: Asi by bylo lepší mu odpovědět.

B: 10 dní.

A:Není schopen odhadnou správně čas.

A: Uděláte to do 15ti dní. Souhlasíte? Stihnete to v tom termínu?

A.:Nabízím mu dohodu.

B: Chce to do 15ti dní.

Práce ve skutečnosti vyžaduje 30 dní. Za 15 dní rozhovor pokračuje….

A: Máte tu zprávu?

A: Jsem si jist, že dohodu dodrží.

B: Ptá se na zprávu.

B: Bude hotová zítra.

(oba vědí, že to je nereálné)

A: Ale dohodli jsme se, že to bude dnes.

A: Musím ho naučit plnit dohodu.

B:Nekompetentní šéf. Nejen, že mi zadá špatný příkaz, ale není schopen odhadnout , že je na to třeba 30 dní a ne 16.

Pramen: Triende, H., C.: Interpersonal Behavior, New York, John Wiley and Sons, 1986.

V současné době existuje mnoho literatury, která obsahuje informace pro každodenní manažerskou a obchodnickou praxi. Může pomoci pochopit jejich hlediska , seznámit je s postupy a ti , kteří už v oboru pracují , zjistit zda dělají svou práci dobře.

- universální návod, jak se stát úspěšným, neexistuje (každý řídící pracovník si musí vytvořit vlastní filosofii řízení a jeho přístup musí plasticky reagovat na změny, které mu konkrétní situace přinesou)

- autoři zaručených návodů často prezentují modely, které byly úspěšné v jejich socioekonomických podmínkách (většina nabízených modelů není podána v podobě, která je aplikovatelná na situaci - ekonomickou, právní, duchovní -, ve které se naše republika díky svému historickému vývoji v současné době nachází a dodržování zaručených návodů je často neúčinné)

- český podřízený je jiný než podřízený ve vyspělých kapitalistických státech (co bývá v různých teoriích považováno za vrchol vztahů mezi nadřízeným a podřízeným, je v současné době našimi podřízenými mnohdy považováno za slabinu a nedostatek).

Na závěr bych ráda uvedla rady, které považuji za základní, a které si myslím, že shrnují know-how každé manažerské pozice:

1. Vedení lidí je dnes mnohem složitější. Existují jiné ekonomických podmínky, začínají platit jiné právní normy a nakonec i jiní lidé.

2. Na vedení se musí podílet i podřízení, není v lidských silách zvládnout všechny požadavky. Nepřenese –li vedoucí pracovník některé pravomoci na své podřízené, hrozí mu „rozhodovací přetížení".

3. Manažer musí svým podřízeným co nejlépe porozumět. Ale ze všeho nejdříve musí znát sám sebe. Každý řídící pracovník by měl co nejlépe vědět o svých nedostatcích, měl by se jich vyvarovat, ale měl by se i snažit zabránit tomu, aby jeho slabostí využívali jeho podřízení. Měl by svých předností dostatečně využít a postavit na nich vlastní „filosofii řízení".

4. Naději na úspěch mají jen vyrovnaní lidé. Stabilita a osobnostní vyrovnanost jsou nezbytnými předpoklady pro práci s lidmi. žádný manažer by neměl na svých podřízených léčit své osobní „mindráky".

5. Dobré odborné předpoklady nestačí. Podřízení jsou živý a myslící materiál a mají schopnost přemýšlet, což nemusí věci zjednodušovat, ale může vést k úplnému opaku.

6. Každý stupeň řízení má své zvláštnosti. Úspěšnost na nižším stupni řízení ještě automaticky nezaručuje úspěch při povýšení.Stejně tak ale neúspěšný jedinec na stupni nižším může dosáhnout značných úspěchů na postu vyšším.

7 Způsob řízení musí být pro jeho spolupracovníky přijatelný. Je třeba, aby svým podřízeným věřil a oceňoval jejich kvality. Pokud manažer vystupuje ve výrazném rozporu s podřízenými je jen otázka času a příležitosti, kdy ho opustí. Pozor: Podřízení jsou lidé schopní a věřte v jejich kvalitu. Podřízení potřebují šéfa, který rozumí i sám sobě. Dobrý manažer věnuje dostatečnou pozornost jak pracovním vztahům, tak pracovním podmínkám

V souvislosti s osobností správného manažera jsou základní myšlenky amerického psychologa Joa Carnegyho, který zachytil obecná pravidla komunikace mezi lidmi. Autor uvádí šest způsobů. Jak působit na lidy.

Zajímejte se upřímně o lidi

Usmívejte se

Pamatujete si jména lidí a oslovujte je

Buďte pozornými posluchači

Přimějte druhého k tomu , aby hovořil o sobě

Hovořte o vše,m, co zajímá druhého

Upřímně vzbuďte v partnerovi pocit, že je důležitou osobou.

Každý manager by si tedy měl utvořit vlastní filosofii řízení, která vychází z jeho osobnostních předpokladů, reaguje na specifické podmínky jeho pracoviště a je vhodná pro pracovní kolektiv, který řídí.

Použitá literatura:

CARNEGIE Dal: Jak získávat přátele a působit na lidi, Bratislava,Bradlo, 1991

Khelerová, V.: Komunikační a obchodní dovednosti manažera, Praha: Grada Publishing a.s., 2006.

Zadražilová, D.: Mezinárodní management, Praha: VŠE v Praze, 2004.

Handle T.: Základy pro manažery, Bratislava: Nakladatelství Slovart s.r.o., 2002.

Elektronický zdroj:

Prunner, P.: Stručná příručka pro řídící pracovníky, jak jednat se svými podřízenými www.justice.cz.