Drama – divadelní hra, literární druh určený k jevištnímu provedení. Člení se na akty (jednání), scény a výstupy.

Hlavními dramatickými žánry jsou:

komedie – veselá hra

tragédie – tragický konec

muzikál – hudební dílo

fraška – veselá, utahování si z něčeho

melodram – mluvené slovo doprovázené hudbou

Antické divadlo

ŘECKO

Attické období

- rozvíjí se především drama

- hrálo se v amfiteátrech, které měly charakter trychtýře

- zpočátku hrál 1 herec, později více

- muži hráli i ženské role, hrálo se v maskách

- hry vznikly na oslavu kultu boha Dionýsa

- dodržoval se zákon 3 jednot = jednota místa(příběh se odehrává na 1 místě), jednota děje (příběh jednoduchý, nepříliš rozvinutý) a jednota času (příběh se odehrává v krátkém časovém období) =>stanovil Aristoteles

TRAGÉDIE:

- je drama vážného obsahu, zachycuje konflikt se společností, náměty většinou mýtické, hrdina zpravidla podléhá v nerovném boji

- obsahovala mluvené slovo, zpěv a tanec

- zachycuje vyšší společnosti

- kozlí píseň

Aischylos – Oresteia – matka Oresteia zabije se svým milencem svého manžela, Orestes je povinen pomstít smrt svého otce – zabít svou matku, zešílí

Sofoklés – Antigona – i přes zákaz pohřbí svého bratra, je odsouzená k smrti Král Oidipus – nevědomky zabil svého otce a oženil se se svou matkou, trestán za viny, kterých se dopustil nevědomky

Eurípidés – Médea, Élektra

 

KOMEDIE:

- zachycuje něco veselého, prostý člověk, zesměšňuje

- píseň Kómu

- karnevalové veselí

Aristofánes – Jezdci, Mír, Žáby

Helénistické období

- rozvíjí se komedie, která se označuje jako nová komedie – hry o negativních lidských vlastnostech, nejedná se o politickou satiru, ale o humorný příběh z běžného života

Menandros

 

ŘÍM

Archaické období

Plautus – čerpá ze života obyčejných lidí, položil základy římské komedie

Komedie o hrnci (o lakomci)

Pseudolus (o prohraném otroku)

Středověké divadlo

- počátky jsou náboženského původu – náboženské výjevy se dramatizovaly a předváděly v kostele

 

Mastičkář

- zlomek velikonoční hry

- obraz středověkého tržiště

- 3 Marie jdou pro vonné masti, chtějí balzamovat Kristovo tělo

- Mastičkář – šarlatánský prodavač mastí

- skladba zesměšňuje podvodné lékaře, chce pobavit obecenstvo

Období humanismu a renesance

William Shakespeare

Tragédie:

Romeo a Julie

Hamlet, kralevic dánský

Othelo

 

Komedie:

Sen noci svatojánské

Zkrocení zlé ženy

Kupec benátský

 

Historické hry:

Richard III.

Jindřich IV.

Julius Ceasar

 

Lope de Vega – Fuente Ovejuna (Ovčí pramen – vzpoura vesničanů proti feudálům)

 

 

Barokní lidové a loutkové hry

- drama se rozvíjí jako žánr pololidový

- studenti hrávali v kostelech vánoční a velkonoční hry a mezi dějství vkládali světské náměty – mezihry = intermedia (O hloupém sedlákovi, O opilci)

- objevování neslušných slov – vykázaní na náměstí

Loutkové divadlo

- nejvýznamnější z loutkařů byl Matěj Kopecký – cestoval po venkově, byl to chudý lidový umělec, vytvořil rázovitou postavu Kašpárka

- oblíbená postav Hloupý Honza

Jan Ámos Komenský

- použití her, které sloužily k didaktickým účelům = Schola ludus (škola hrou, škola na jevišti)

 

Klasicismus

 

Tragédie:  

Pierre Corneille – Cid (povinnost a čest x cit a láska)

Jean Racine – Faidra (osudová vášeň, láska k nevlastnímu synovi, důraz na psychologii postav)

 

Komedie:

 

Moliére

Lakomec

Don Juan

Misantrop

Zdravý nemocný

 

Carlo Goldoni

Poprask na laguně

Mirandolina

 

tzv. commedia dell´arte – národní veselohra, všední problémy zachyceny ironicky, výstižně zobrazeno měšťanské prostředí, herci měli jen tzv. scénář, na scéně improvizovali, dialog doplňován komickou pantomimou, stále stejné postavy

Preromantismus

Johan Wolfgang Goethe- básník, dramatik, prozaik, vědec

Faust – pověst o doktoru Faustovi, který prodal v touze po poznání a štěstí svou duši ďáblovi. Přijme Mefistofelovy služby s tím, že dojde-li uspokojení, propadně duší. Je mu navráceno mládí, je pokoušen láskou k Markétce a stává se favoritem na císařském dvoře. Jako vládce přímořské krajiny, zestárlý a osleplý, avšak pln nových plánů, umírá a jeho duše dochází spásy.

Obrozenecké divadlo

- obrozenci si uvědomovali účinnost mluveného slova a proto se snažili zajistit pravidelná česká představení, vychovat české herce, vytvořit české hry

- první scény:

v divadlo v Kotcích – hrálo se německy, první česká hra Kníže Honzik

v Stavovské divadlo – česky se hrálo jen výjimečně

v Bouda – české vlastenecké divadlo, hrálo se česky – překlady klasiků (Moliére, Shakespear)

Václav Thám – Břetislav a Jitka

Prokop Šedivý – Masné krámy, Pražští sládci

Václav Kliment Klicpera – psal rytířské, historické, satirické, pohádkové hry

Divotvorný klobouk, Rohovín čtverrohý

 

· Josef Kajetán Tyl – divadelník, dramatik, novinář, založil časopis Květy

Hry:

Fidlovačka – veselohra, píseň Kde domov můj zhudebněná F. Škroupem

Strakonický dudák – Švanda miluje Dorotku, ale je chudý hudebník a to mu brání ve sňatku s ní, proto se vydává do světa, aby vydělal peníze, Vocilka se stává jeho společníkem a využívá ho, Švandova matka byla víla, očarovala mu dudy a Švanda dosáhne úspěchu, peníze mu zaslepí oči a zapomene i na Dorotku, ocitá se v pohádkovém světě, Švanda má vystoupit v království a dostat peníze, je očarován a uvěří v lásku princezny Zuliky, která si ho chce vzít, Švanda, aniž ví proč, se ocitne ve vězení, Dorotka ho hledá a zachrání ho

Pražský flamendr

Paličova dcera

Tvrdohlavá žena

Kutnohorští havíři

 

Prozatímní divadlo

- otevřeno historickou hrou V. Hálka – Král Vukašín

- mělo sloužit do doby než bude postaveno nové

Národní divadlo

- r. 1868 byl položen základní kámen

- r. 1881 divadlo poprvé otevřeno Smetanovou Libuší

- v srpnu 1881 vyhořelo

- r. 1883 opět otevřeno Smetanovou Libuší

- generace ND: architekt – Zítek, opona – Hynais, malíři – Aleš, Ženíšek, sochař – Myslbek

Hudební tvorba

B. Smetana – Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta, Dalibor, Libuše

A. Dvořák – Rusalka, Čert a Káča

Realistické drama

· Alois a Vilém Mrštníkové

 Maryša- námětem jsou vynucené sňatky pro peníze a jejich důsledky, Maryša dcera sedláka Lízala, donucena k sňatku s vdovcem, mlynářem Vávrou (věková nerovnost, ale majetek), citový vztah Maryšin k chudému Franckovi

· Gabriela Preissová

Gazdina roba

Její pastorkyňa

 

· Ladislav Stroupežnický

Naši furianti