O Richardu Feynmanovi
Richard Feynman se narodil roku 1918 v Brooklynu, doktorát na Princetonské univerzitě získal v roce 1942. Přes své mládí sehrál důležotou úlohu v projektu Manhattan v Los Alamos za druhé světové války. Poté učil na Cornellově univerzitě a na Kalfornském technickém institutu. V roce 1965 dostal Nobelovu cenu za fyziku společně se Sin-itiro Tomonagou a Julianem Schwingerem. Nobelovu cenu zízkal za úspěšné řešení problémů kvantové elektrodynamiky. Vypracoval matematickou teorii, která popisuje jev supratekutosti v kapalném héliu. A další objevy během jeho kartiéry následovaly. Nebyl však jen pouhým suchým vědcem byl vynikajícím učitelem, profesorem a se studenty mistrně pracoval a zcela studenty na přednáškách svým výkladem k fyzice připoutal.
Svým působením ve vyšetřovací komisi v souvislosti s příčinou havárie raketoplánu Challenger, Feynmanova pověst ještě vzrostla a přesáhla veškeré hranice vědecké společnosti.
.jpg)
.jpg)
PROGRAM GARANCE VRÁCENÍ PENĚZ PŘI NEPŘIJETÍ NA VŠ.jpg)
