Jaká je v současné době poptávka po studiu psychologie?
Studium psychologie je u nás docela exkluzivní záležitost. Tento rok se například na psychologii na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity hlásilo 783 studentů, přijato jich bylo 74. Uspěl tedy přibližně každý desátý nebo jedenáctý uchazeč. Přitom uplatnění po skončení studia není zdaleka tak lukrativní nebo prestižní jako studium samotné.
Čím to? Copak u nás není pro psychology dost práce?
Není dost zajímavé práce pro tolik absolventů z tolika škol. Kromě jednooborové psychologie můžete studovat pedagogický směr psychologie na pedagogických fakultách, psychosociální studia na teologické fakultě, sociální práci či sociální pedagogiku, andragogiku, personalistiku a lidské zdroje, řízení na ekonomických fakultách... Máme mnoho odborníků v psychosociální oblasti - a vedle toho omezenou nabídku na českém trhu práce.
Z jakých důvodů se mladí lidé hlásí na psychologii?
Mnoho mladých „dospěláků“ láká představa, že budou o fungování lidské psychiky vědět víc než ostatní. Motivací bývá přání naučit se lépe vycházet s okolím, porozumět druhým, být prospěšní. Mladí lidé touží poznat lépe sami sebe, nabalit na svůj částečně materiální pohled na svět trochu duševna. V tom jim může psychologie být užitečná.
Setkala jste se i s uchazeči, kteří se chtějí stát psychology, protože sami mají psychické problémy?
Ano, takových zájemců jde na přijímačky mnoho. Stejně jako zájemců o ezoterické či okultní „vědy“. Ti ale na škole nedostanou, po čem prahnou. Psychologie je o něčem jiném. Už u přijímaček je potřeba projevit nejen zvídavost, kritické myšlení, cit pro naslouchání druhým, ale také smysl pro vědecké poznávání.
Studovat psychologii mohou zájemci na tradiční vysoké škole, ale i na soukromých školách. Jak hodnotíte úroveň nových, alternativních cest ke vzdělání v oboru?
Vysoké školy nabízejí ucelený systém na sebe navazujících předmětů, vytvářený po mnoho let zkušenými pedagogy. Pro mě představuje tradiční vysoká škola garanci kvality. U českých soukromých škol tuto garanci postrádám. Jistě existují výjimky, ale to ukáže až čas - kvalitu výuky lze posuzovat například podle úspěšnosti absolventů ve vědeckých projektech a v praxi. Zatím v případě soukromé školy kupujete zajíce v pytli, navíc za nemalé peníze. Určitě jde ale o užitečnou alternativu pro studenty, kteří studovat chtějí, ale na vysokou se nedostali.
Jste lektorkou takzvaného nultého ročníku psychologie. Měl by se o váš kurz zajímat každý zájemce o přijetí na školu?
Hodně záleží na typu studenta. Pokud je uchazeč o studium schopen načíst množství psychologické literatury, už na střední škole umí efektivně pracovat se zdroji informací, aktivně se zajímá o novinky v oblasti psychologie nebo dochází do psychologického pracoviště, nepotřebuje myslím takový kurz absolvovat. Takový zájemce ať čte doporučenou literaturu a občas konzultuje svou přípravu se studenty nebo absolventy psychologie. Nultý ročník ale není jen pro adepty vysokoškolského studia. Je určen také všem, kdo se o psychologii zajímají jako o vědu, chtějí využít její poznatky ve své profesi nebo k osobnímu růstu. Mezi studenty jsem měla manažery, učitele, matematiky, ale i také maminky na mateřské dovolené, které se chtěly dozvědět více o psychice svého dítěte.
Co se v nultém ročníku studenti naučí?
Kurz je o základních psychologických disciplínách, orientaci v aplikovaných odvětvích psychologie, doplňuje poznatky o práci v psychosociální sféře, ať už na linkách důvěry nebo v personalistice. Přináší lepší orientaci v psychologické literatuře a dalších informačních zdrojích, nabízí techniky efektivnějšího studia a samozřejmě také informace o tom, co obnáší studium psychologie. Lektor se studenty probírá základy obecné psychologie, vývojové psychologie, psychologie osobnosti, klinické, sociální, pedagogické psychologie. Účastníci si také nanečisto zkusí nemalé množství testů k přijímačkám.
Snažíte se své kurzy obohatit něčím svým, osobitým?
Snažím se, aby kurz splňoval nejen kritéria obecné přípravy, ale aby byl zejména motivačním exkurzem do zajímavých aplikovaných disciplín. Z ročního univerzitního pobytu ve Španělsku mám zkušenost s tanečně-pohybovou terapií, to je jedna z mých inspirací. Své kurzy tedy obohacuji například o sebezkušenostní terapeutické techniky orientované na tělo.
- Noemi Miňová je lektorkou kurzu psychologie ve vzdělávací agentuře Amos a studentkou posledního ročníku jednooborové psychologie na FF UK v Praze. Vystudovala sociální politiku a práci na FF UK v Praze. Informace o studiu v rámci nultého ročníku vzdělávací agentury Amos naleznete zde.