Všem zástupcům škol a fakult jsme položili tyto otázky:

 

1.  Čím je Vaše fakulta/škola specifická? Co by o ní budoucí studenti určitě měli vědět?

2. Jaká opatření a změny plánujete pro přijímací řízení v příštím roce?

3. Jaké aktivity, do kterých se Vaše fakulta/škola zapojila během pandemie Covid-19, byste rád/-a vyzdvihl/-a?

4. Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního?

5. Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

Odpovědi nám poskytli:

• doc. PhDr. Ondřej Pešek, Ph.D., děkan FF JČU
• doc. RNDr. Helena Koldová, Ph.D., děkanka PDF JČU
• prof. PhDr. Milan Pol, CSc., děkan FF MU
• doc. PhDr. Alice Gojová, Ph.D., děkanka FSS OSU
• prof. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D., děkan PDF UJEP
• doc. PhDr. Michal Pullmann, Ph.D., děkan FF UK
• PhDr. Alice Němcová Tejkalová, Ph.D., děkanka FSV UK

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Filozofická fakulta

doc. PhDr. Ondřej Pešek, Ph.D., děkan

Čím je Vaše fakulta specifická? Co by o ní budoucí studenti určitě měli vědět?

 Filozofická fakulta Jihočeské univerzity nabízí vzdělání v historických a filologických oborech a v oborech estetika a dějiny umění, a to v bakalářském, magisterském a doktorském stupni. Studenti by určitě měli vědět o naší novince, totiž že bakalářské programy je možné studovat s pevným plánem nebo s volnými kombinacemi. Studium s volnými kombinacemi znamená, že si student může po maturitě vybrat jeden program a až v průběhu prvního ročníku si k němu může přidat druhý. Je možné vystudovat i třetí. Tento nový studijní program jsme nazvali sloganem „Design your study! Design your life!“.

Další důležitou informací pro zájemce o studium je, že na fakultě lze také studovat učitelství pro střední školy v oborech anglický jazyk, český jazyk, dějepis, francouzský jazyk, španělský jazyk a německý jazyk. Fakulta také nabízí několik možností studia dvojího diplomu s univerzitami ve Francii, Španělsku a Itálii.

 V neposlední řadě bych chtěl zmínit, že FF JU se v letošním roce umístila v žebříčku nejlepších vysokých škol v ČR sestaveném časopisem Týden na 2. místě v oblasti humanitních a společenských věd.

Jaká opatření a změny plánujete pro přijímací řízení v příštím roce?

 V letošním roce se kvůli epidemiologické situaci vedení FF rozhodlo zrušit příjímací pohovory do bakalářských a magisterských programů. V příštím roce budeme určitě reagovat na aktuální situaci. Pokud bude vše v pořádku, a tomu pevně věříme, rádi bychom se vrátili k zavedenému systému ústních pohovorů, které mimo jiné umožní studentům hned na počátku udělat si představu o směřování a obsahu studia.

Jaké aktivity, do kterých se Vaše fakulta zapojila během pandemie Covid-19, byste rád vyzdvihl?

V době uzavření SŠ a VŠ se studenti učitelství cizích jazyků FF aktivně zapojili do dobrovolné pomoci s online přípravou maturantů z cizích jazyků na vybraných gymnáziích v Českých Budějovicích formou vytváření online studijních podpor a vedení online konverzací v cizích jazycích prostřednictvím online výukových nástrojů. Spolupráce našich studentů s maturanty byla přínosná a motivující pro obě zúčastněné strany.

Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního?

Nabízí se očekávaná odpověď v kontextu školství. To, že studenti a pedagogové nemohli do školy, nás přinutilo více se zaměřit na alternativní způsoby distanční výuky. Ačkoliv jsem přesvědčen, že kontaktní výuku nemůžeme zcela nahradit moderními technologiemi, spousta kolegů a kolegyň se nadšeně vrhla na různé formy distanční komunikace se studenty a musím říct, že výuku zabezpečili výborně. Z toho se dá těžit i do budoucna. Myslím si, že i studenti si možná naopak budou o trochu více vážit možnosti sedět v posluchárnách a vidět své vyučující naživo.

Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

Společnost si jako celek uvědomila, že její chod může být náhle zcela paralyzován virovým nebezpečím. To mnohé z nás to určitě přimělo k přehodnocení svých životních priorit. Zároveň se ukázalo, že k překonání krize je nutné posílit některé principy, na nichž stojí přežití každého organizovaného společenství: solidarita, kázeň a sebezapření. Zjistili jsme si také, jak bolestné je omezení svobody pohybu, kterou jsme v rámci Evropské unie již pokládali za samozřejmost.

(zpět na úvod)

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta

doc. RNDr. Helena Koldová, Ph.D., děkanka

Čím je Vaše fakulta specifická? Co by o ní budoucí studenti určitě měli vědět?

Pedagogická fakulta JU  na jedné straně navazuje na svou více než sedmdesátiletou tradici coby nejstaršího vysokoškolského pracoviště s nepřetržitou působností v jihočeském regionu, na straně druhé je fakultou moderní, která se podílí na spoluurčování charakteru pedagogických disciplín v České republice. Středobodem naší přípravy je propojení odborných poznatků s reflektovanými praxemi, které zprostředkovávají kontakt s edukační realitou ve školách a přispívají k profesní socializaci studenta, budoucího učitele. Naše fakulta  si v tomto kontextu vytvořila svou  moderní koncepci přípravy učitelů a nazvala ji Učitel Pro Futuro. Znamená to, že je tak nazývána nejen samotná koncepce, ale označení Učitel Pro Futuro  má i absolvent  Pedagogické Fakulty, který je Učitelem Pro Futuro (Učitelem pro budoucnost/Učitelem budoucnosti). Uvědomujeme si, že vize moderního vzdělávání  směřuje k vybudování otevřeného prostředí, které umožňuje každému jedinci bez rozdílu vzdělávat se po celý život. Zároveň víme, že se v příštích desetiletích výrazně promění flexibilita obsahu vzdělávání, a proto na takovou situaci musíme reagovat. A to i   navzdory tomu, že  nemůžeme vědět, které znalosti, dovednosti, schopnosti budou současné děti  potřebovat za dvacet, třicet let  - přesto všechno je můžeme a musíme vést ke kreativitě, toleranci, interaktivitě, analytickým dovednostem, k tomu, aby dokázaly spolupracovat a flexibilně se přizpůsobovat potřebám měnící se společnosti.  To vše je promítnuto do výuky v nově akreditovaných studijních programech, které od nového akademického roku 2020/2021 začnou být v plném rozsahu realizovány.

Pedagogická fakulta má v rámci všech fakult Jihočeské univerzity nejvíce studentů, což souvisí s nabídkou široké škály jednotlivých studijních programů a aprobačních předmětů. V nově akreditovaných studijních programech se obsahové zaměření výuky jednoznačně orientuje na nové priority ve vzdělávání.  Vazba na praxi je podle těchto nových programů realizovaná již od prvního ročníku studia, nedílnou součástí výuky jsou zahraniční studentské mobility. Studenti si pochvalují i zázemí školy v souvislosti s dostupností kultury a sportu. S každým akademickým rokem s potěšením pravidelně sledujeme stále se rozšiřující mimoškolní aktivity fakultních studentských spolků a sdružení (například Otevřeno, ČASP – Česká asociace studentů psychologie), které výrazným způsobem doplňují studentský život školy a zapojují se do tvůrčí a popularizační práce, ať už svými náměty na zlepšení výuky, či organizováním workshopů, ale i  akcí k zahájení či ukončení akademického roku. 

V neposlední řadě bych chtěla připomenout, že studenti oceňují  možnost studovat  v historickém centru Českých Budějovic a že dostupnost studijního zázemí, knihoven, počítačových učeben, přednáškových sálů i sportovišť je časově velmi výhodná, protože všechno je pohodlně dosažitelné pěšky, na kole, samozřejmě i městskou dopravou.

Pokud bych měla alespoň ve stručnosti přiblížit některé zajímavosti z našich kateder, pak by budoucí zájemci o studium na naší fakultě měli vědět, že  pedagogové z katedry informatiky jsou hlavním řešitelem a garantem projektu „Podpora rozvíjení informatického myšlení“, jehož cílem  jsou inovativní změny v obsahu  výuky informatiky na školách v České republice, které aktuálně probíhají nebo se připravují.  Projekt si klade za úkol inovovat obsah vzdělávací oblasti Informatika a ICT akcentováním výuky zaměřené na rozvoj informatického myšlení žáků. Aktuální světový trend ve výuce informatiky totiž spočívá v opouštění výuky konzumování technologií směrem k porozumění tomu, jak počítače a informační systémy fungují a jak je vyvíjet, tvořit. Na katedře matematiky se zabývají otázkami přípravy nadaných žáků, katedry biologie a geografie se mj. zabývají implementací badatelsky orientované výuky v přípravě učitelů, přírodovědně orientované katedry rozvíjejí koncept STEM, jazykové katedry koncept CLIL, aj.

Jako důležitou součást naší činnosti považujeme popularizaci vědy a výzkumu. Zde si získaly největší oblibu mezi žáky, studenty, učitelskou i neučitelskou veřejností  akce katedry aplikované fyziky a techniky a katedry matematiky, jejichž hlavním cílem je ukázat žákům, studentům i široké veřejnosti, že matematika, fyzika i  technika není jenom počítání příkladů, ale mohou to být i zábavné, zajímavé činnosti, které prohlubují zvídavost a tvůrčí zaujetí dětí a studentů, a pomáhají tak  zvyšovat v Českých Budějovicích a menších obcích v nejbližším okolí   zájem o uvedené obory.  Několik let se takové popularizačně naučné akce pod názvem „Fyzika na Lanovce“ konají buď na exponované pěší třídě v Českých Budějovicích, nebo v kulturním domě malé obce Včelná, zde  takové  interaktivní workshopy nesou název „Věda na vsi“.

Nejen pro zájemce výtvarného studijního oboru může být zajímavé seznámit se s takzvanými haptickými modely, které nevidomým a slabozrakým lidem umožňují ukazovat krásy starého i nového umění – ať se jedná o obraz, reliéf, sochu nebo stavbu.  Právě na naší katedře výtvarné výchovy se vznikají modely architektonických prvků a maleb, které jsou zpracovávány tak, aby velikostí, barevností a použitým materiálem (například pálená hlína, sádra) odpovídaly především potřebám nevidomých a slabozrakých - hmat nahrazuje poznávací a kontrolní funkce osob se zrakovým postižením.

Protože téměř každý mladý člověk má rád sport, pak naši současní i budoucí studenti ocení možnosti, které jim pro provozování nejrůznějších sportovních aktivit nabízí nově rekonstruovaný tělovýchovný pavilón se špičkovým vybavením, v němž byla zřízena i laboratoř funkční zátěžové diagnostiky. Provádějí se zde nejrůznější testy, jejichž výsledky slouží například ke zjištění segmentálního rozložení svalové hmoty v horních a dolních končetinách či ke stanovení maximálního anaerobního výkonu a podobně.

Jaká opatření a změny plánujete pro přijímací řízení v příštím roce?

Nevím, zda stihneme změny již v příštím akademickém roce, ale změny do budoucna chystáme ve formě naprogramování Chatbota, umělé inteligence, která bude nápomocna uchazečům o studium při výběru studijních programů, s vyplňováním přihlášek, či bude umět automaticky odpovědět na otázky spojené s přijímáním ke studiu, ať již v době krize nebo i ve standardní době klidného průběhu přijímacího řízení. Změny v příštím roce budou i v nové nabídce studijních programů, které nyní procházejí akreditačním procesem.

Jaké aktivity, do kterých se Vaše fakulta zapojila během pandemie Covid-19, byste ráda vyzdvihla?

Dobrovolnická pomoc v období nouzového stavu byla realizována učiteli a studenty fakulty s mottem: „Pomáhat druhým dává smysl“. Na základě online výzvy, která byla garantována vedením PF JU, se do pomoci zapojilo kolem 150 studentů a učitelů PF JU. Ještě v období letních prázdnin jsme dostávali zpětnou vazbu s pozitivními ohlasy na tuto činnost.

Pokud bych měla vyzdvihnout aktivity studentů, pak bych nechtěla zapomenout na doučování a hlídání dětí pro zaměstnance Domovů seniorů společnosti Senior Home  v Tuchlovicích a v Telči,   Domovů seniorů nadačního fondu A.V.A. v Českých Budějovicích a ve Vysokém Mýtě, nebo zaměstnance pečovatelské služby Ledax v Českých Budějovicích. Doučování probíhalo jak prezenčně, tak  online formou. Online výuka se nejvíce osvědčila při doučování dětí pro organizaci „Hvězdy dětem“, která provozuje Klokánky. Dokázali jsme vyjít vstříc i několika žádostem z řad veřejnosti, kdy nás jednotlivci – rodiče a prarodiče - žádali o pomoc s výukou svých dětí a vnuků.

Desítky studentek se zapojily do šití roušek pro nemocnice v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Písku, i pro řadu hospiců a domovů důchodců. Ani pedagogové na fakultě nezůstali pozadu. Například na katedře aplikované fyziky a techniky vyráběli ochranné štíty. Největší ohlas však měla poradenská činnost v oblasti pedagogiky a psychologie. Naši učitelé přijali výzvu českobudějovické redakce Českého rozhlasu k přímým vstupům do ranního vysílání, v němž dávali rady, jak motivovat děti k domácí výuce v  nouzovém stavu, jak s dětmi jednat, jak mají rodiče relaxovat při současném zvládání pracovních povinností při práci z domova a zároveň při výuce svých dětí, jak komunikovat s lidmi, kteří jsou doma v karanténě a podobně.  Nechyběly ani rady, jak zábavně učit matematiku.

Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního?

Jednoznačně se ukázalo, že vzdělávání se stává klíčovou oblastí ve veřejném diskurzu a že kvalita výchovy a vzdělávání patří oprávněně k nejdiskutovanějším veřejným tématům. O svou pozornost se školství přihlásilo v nevídaně bezprecedentní situaci -  poprvé v jeho historii  došlo k dlouhodobému a systémovému využití online výuky, a to v zásadě na všech typech a stupních škol. I pro naši fakultu se jednalo o zcela nové kontexty při přípravě budoucích učitelů -  některé předměty mají pro takový styl výuky již ze své podstaty dobré „zázemí“, to byly zejména předměty přírodovědné. Ale zároveň je potřebné dodat, že jsme byli příjemně překvapeni, že i v takovém předmětu jako je pedagogická praxe, bylo možné online výuku využít, a to v zásadě nadvakrát: studenti připravovali online výuku pro své žáky v konkrétní výukové hodině, a zároveň tuto přípravu na hodinu konzultovali online formou se svým uvádějícím fakultním učitelem. Jedním ze zajímavých a nečekaných zjištění byl například fakt, že studenti, kteří se při přednáškách a seminářích příliš neprojevují, vykazovali při písemném kontaktu s vyučujícím aktivní podněty, nápady i připomínky. Ukázalo se, že písemná forma jim k vyjádření názoru vyhovuje lépe a že mnohem výstižněji a sebevědoměji v online konzultaci s vyučujícím vyjadřují a prosazují své názory. Tento aspekt bychom chtěli v budoucnu při hodnocení našich studentů využívat mnohem více než doposud.

Období koronavirové krize přineslo podněty i k vědeckovýzkumné činnosti. Oddělení psychologie, které je součástí katedry pedagogicky a psychologie naší fakulty, realizovalo výzkumný psychologický  projekt s názvem JUPSYCOR  - Psychologické souvislosti výskytu koronaviru v ČR. Výzkum byl zaměřený na získávání anonymních autentických výpovědí o chování a prožívání lidí v mimořádné situaci šíření koronaviru v České republice na jaře roku 2020: například bylo zjišťováno,  kteří lidé situaci prožívali nejintenzivněji, a jaké emoce v nich vzbuzovala, jaká slova a odkazy rezonovaly v jejich výpovědích, ale také jak se měnila dynamika v průběhu času od  března 2020. Cílem výzkumu bylo získávat a interpretovat výpovědi respondentů, sledovat vývoj v čase a poskytnout podklady pro psychologickou praxi,  ale také pro účinnou péči o nejohroženější skupiny obyvatel. Pro úplnost bych chtěla dodat, že dotazování probíhalo od 18. března do 24. května 2020, zúčastnilo se ho celkem 2 754 respondentů ve věku od 9 do 89 let.

Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

Domnívám se, že dříve zdánlivě obtížné a těžko uchopitelné filozofické aspekty environmentalismu se ukázaly v jasnějším světle. Termín „ohrožená kultura“ vzniklou situaci charakterizuje velmi stručně a zároveň přesně – společnost nemá a nikdy nemůže mít neomezenou moc nad přírodou, nad samotnou podstatou živých systémů.

Koronavirus vnesl do společnosti nejistotu, protože se dotýkal toho nejhodnotnějšího  a nejcennějšího, co člověk má – dotýkal se zdraví a života. Během chvilky jsme si  asi všichni dokázali ujasnit, co jsou naše základní hodnoty, jaký obsah v době krize dáváme slovu „preference“,  na kterých prioritách nám doopravdy záleží.   Najednou zčistajasna nám slova jako soudržnost a týmovost nepřipadala jako fráze, ale naopak dokázali jsme jim dát konkrétní náplň, jak ukázaly třeba konkrétní aktivity na naší fakultě.

Pro pedagogy, studenty, budoucí učitele znamenala krize nový pohled na přístupy ke vzdělávání jak ve škole, tak v domácím prostředí. Máme co vyhodnocovat a musíme přemýšlet o změnách ve vzdělávání, v přípravě učitelů, obecně i v kontextu vize fakulty Učitel Pro Futuro.

(zpět na úvod)

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

prof. PhDr. Milan Pol, CSc., děkan

Čím je Vaše fakulta specifická? Co by o ní budoucí studenti určitě měli vědět? 

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity působí v českém vysokoškolském prostoru již více jak 100 let, je to tedy fakulta dobře zavedená. Jsme také fakultou rozsáhlou – studuje u nás zhruba pět a půl tisíce studentů z České republiky, Slovenska, ale i dalších zemí – a dostatečně rozmanitou, pokud jde o studijní nabídku. V současnosti nabízíme téměř 160 studijních programů, mnoho z nich ve všech třech stupních studia, tedy ve stupni bakalářském, navazujícím magisterském i doktorském. Naši absolventi přitom nacházejí dobré uplatnění v řadě profesí.

Studium probíhá dle pravidel, která dávají studentům prostor k tomu, aby si svůj rozvrh z nemalé části sestavili podle vlastních potřeb. Dbáme na to, aby výuka probíhala moderním způsobem – více jak tisícovka předmětů je realizována s e-learningovou podporou. Studenti mají samozřejmě k dispozici výborně vybavenou knihovnu. Ta je nejen architektonickým skvostem, ale především skvělým zdrojem studijní a další odborné literatury – máme více než 600 tisíc knih a časopisů a studenti mají vedle toho možnost bezplatně využívat přístup k zahraničním databázím a dalším elektronickým zdrojům užitečným pro studium.

Vynikajícím studentům, ale také studentům v hmotné nouzi, případně těm, kteří usilují o zahraniční studijní pobyty a stáže, nabízí fakulta finanční podporu v rámci devíti stipendijních programů. Ročně takto rozdělujeme téměř 25 milionů korun.

Výuka je realizována v krásně zrekonstruovaném a moderně vybaveném prostředí. Hlavní areál fakulty, ve kterém se nachází většina pracovišť, prošel v posledním desetiletí zásadními stavebními úpravami a nabízí nyní jedinečné prostředí pro studium, ale i další aktivity.

Studenti filozofické fakulty patří na Masarykově univerzitě k nejaktivnějším. Na fakultě působí kolem 30 studentských spolků, jejichž činnost fakulta podporuje. Jsou mezi nimi divadelní spolky hrající v různých jazycích, pěvecké sbory či spolky pečující o studentskou galerii nebo pořádající tematické filmové večery, ale také spolky zaměřené na popularizaci vědních oborů pěstovaných na fakultě, a to formou přednášek nebo studentských časopisů.  Snad každé akademické pracoviště naší fakulty má svůj studentský spolek.

Jaká opatření a změny plánujete pro přijímací řízení v příštím roce? 

Chceme především nadále zjednodušovat přijímací řízení pro motivované a nadané uchazeče, kteří mají skutečný zájem o studium. Hodláme zachovat a dále rozvíjet opatření, díky kterým budou moci být ti nejlepší zájemci o studium přijati bez standardního přijímacího řízení, ovšem na základě prokázaných individuálních schopností a předpokladů pro studium příslušných oborů. Všichni ostatní pak dostanou férovou šanci prokázat své znalosti a na tomto základě být přijati.

Doporučuji proto středoškolákům, aby se snažili dosahovat co nejlepších studijních výsledků, protože mohou být přijati na fakultu na základě dobrého studijního průměru z vybraných předmětů. Doporučuji jim také, aby se účastnili soutěží v rámci Středoškolské odborné činnosti (SOČ) a jiných mimoškolních aktivit, neboť budeme na řadě oborů přijímat bez přijímaček uchazeče, kteří již prokázali své kvality během středoškolského studia.

Jaké aktivity, do kterých se Vaše fakulta zapojila během pandemie Covid-19, byste rád vyzdvihl? 

Tak především, velmi rychle jsme byli schopni přejít na on-line formu práce se studenty, která se velmi dobře osvědčila, o čemž svědčí i kladné hodnocení ze strany studentů.

Současně se významná skupina lidí z fakulty zapojila v průběhu krizového stavu do dobrovolnické činnosti. Na naší fakultě je druhý nejvyšší počet dobrovolníků ze všech fakult Masarykovy univerzity (434 studentů i zaměstnanců), byli jsme v tomto směru nejaktivnější po lékařské fakultě.  Řada našich studentů, ale i zaměstnanců pomáhala svému okolí přímo v terénu, velká část těchto dobrovolníků tak činila mimo institucionální sféru (MUNI pomáhá, charity apod.). Šlo o šití a distribuci roušek, nákupy seniorům, doučování dětí, pomoc bezdomovcům v terénu, lidem v zařízeních s pečovatelskou službou, tisk ochranných pomůcek na 3D tiskárnách, rozvoz materiálu, psychologickou pomoc po telefonu.

Mám za to, že celkově jsme ono nesnadné období zvládli velmi dobře.

Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního? 

Uvědomili jsme si, že jsme schopni relativně rychle přepnout na krizový režim a některé způsoby práce z tohoto období bychom mohli tak či jinak využít i pro období běžného režimu.

Jedná se například o větší prostor pro využívání různých nástrojů e-learningu ve výuce posílení on-line komunikace se studenty i uchazeči, ale i elektronizace řady administrativních úkonů, které – jak se ukázalo – je možné efektivně řešit on-line. Můžeme tak šetřit papír i drahocenný čas, který lze namísto toho věnovat sdílení znalostí a zkušeností při setkávání členů akademické obce nebo při akcích pořádaných pro veřejnost. (Viz https://www.phil.muni.cz/pro-uchazece/otevrena-fakulta)

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity prošla krizí vyvolanou koronavirovou pandemií se ctí a vyšla z ní v něčem lepší, než byla dřív, nebo než si myslela, že je. Ukázalo se, že i když se jedná o více než stoletou instituci, má mladého ducha: Je schopna rychle adoptovat nové technologie a účinně tak překonávat epidemiology nařízená omezení sociální distance. Vlna dobrovolnických aktivit, do nichž se zapojili hlavně studenti, dala vyniknout charakteru členů akademické obce. Potvrdilo se, že fakultou a univerzitou deklarované hodnoty demokratické občanské společnosti nejsou jen fráze, ale že jsou součástí naší identity a osobnostního nastavení členů fakultní obce.

Co si z krize můžeme vzít jako společnost? 

Myslím, že krize nám připomínají, že vedle klidných, příznivých období přicházejí i doby neklidné a méně příznivé, v různém směru. A s tím je třeba vždy počítat. Krizové situace jsou vyvolávány negativními a ohrožujícími událostmi, na něž jsme nuceni zareagovat. Současně je krize chápána jako příležitost pro zásadní změny ve vzorcích našeho chování a v našich postojích.  

V případě koronavirové pandemie se ukázalo, že jsme národ solidární a vynalézavý. Ale také jsme byli nuceni si uvědomit, že jsme součástí globalizovaného světa, a tedy, že se nás bezprostředně dotýkají i věci zdánlivě geograficky vzdálené. Zjistili jsme také, jak křehká je rovnováha soužití lidí s dalšími obyvateli našeho světa, jako jsou třeba viry. Uvědomili jsme si, že věci běžné, jako je možnost navštěvovat školu, setkávat se s přáteli, jít do divadla nebo cestovat, nejsou samozřejmé.

Domnívám se, že toto všechno nás může přivést k změnám v pořadí našich hodnotových žebříčků a životních priorit, které mohou vést ke zvýšení kvality našich životů, mezilidských vztahů, k většímu zájmu o věci veřejné stejně jako k větší pokoře při diskutování vlivu člověka na životní prostředí.

(zpět na úvod)

Ostravská univerzita Fakulta sociálních studií

doc. PhDr. Alice Gojová, Ph.D., děkanka

Čím je Vaše fakulta specifická? Co by o ní budoucí studenti určitě měli vědět?

Před časem skupina pedagogů a studentů přišla s alternativním výkladem zkratky naší fakulty (FSS – Fakulta sociálních studií Ostravské univerzity) a to Fakulta Se Smyslem. V čem viděli smysl? Především ve smysluplnosti programů, které se u nás studují. Jsou to obory připravující odborníky v oblastech sociální práce a zdravotně-sociální péče, které jsou pro fungování společnosti stále významnější. O jejich důležitosti a smysluplnosti nás přesvědčuje nejen probíhající koronavirová krize a její důsledky, ale i další výzvy současnosti jakými jsou stárnutí populace či prohlubující sociální vylučování některých skupin obyvatel. Smysl nám dává i důraz na propojení studia s praxí, a to nejen formou odborných praxí našich studentek a studentů, ale výzkumnou činností pro rozvoj sociálních politik a sociálních či zdravotně-sociálních intervencí. Za smysluplné považujeme i to, že studující ve výuce spolupracují s pedagogy, kteří aktivně řeší výzkumné projekty reagující na aktuální témata praxe a podílí se na jejich rozvoji v mezinárodním měřítku. Smysl vidíme v mezioborové a meziresortní výzkumné spolupráci. Myslíme tím probíhající spolupráci sociálních vědců s matematiky, informatiky a architekty, která by měla přinést zlepšení kvality života neformálních pečujících, lidí v bytové nouzi a lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách. Smysl vidíme i v mnoha příležitostech studovat či vykonávat praxi v zahraničí, ale i v našem působení v Ostravě, srdci Moravskoslezského kraje. Jde o region, ve kterém se dá zažít a realizovat mnoho zajímavých a inovativních věcí. Smysl má určitě i vysoká uplatnitelnost našich absolventů v praxi. Smysluplně mohou studentky a studenti trávit i čas mimo výuku ve fakultním studentském kolektivu Zebra, který připravuje zajímavý program po celý rok. Za smysluplné považujeme studující a jejich aktivit podporovat širokou škálou stipendií od prospěchových, přes mimořádná, po stipendia v rámci stipendijních programů, jak tomu je např. v rámci bakalářského studijního programu Zdravotně-sociální péče, kde mohou studenti získat tzv. mimořádné motivační stipendium.

Pokud bych měla fakultu charakterizovat nějakým sloganem já sama, pomohla bych si písmenem M. Jsme fakulta mladá, moderní a malá. Tyto charakteristiky nám umožňují být flexibilní, mít osobní přístup, být inovativní. O naší inovativnosti svědčí několik ocenění v mezinárodní soutěži SozialMarie udělující ceny projektům představujícím inovativní řešení sociálních problémů. Jedná se o druhé místo pro projekt Noc venku v roce 201 a první místo pro projekt Rapid Re-Housing v roce 2017. Tento projekt v roce 2017 získal i prestižní evropskou cenu FEANTSA za nejlepší projekt boje s bezdomovectvím. Letos byl v rámci soutěže SozialMarie nominován náš projekt Lidé se sociálním znevýhodněním jako „Konzultanti z praxe“, který směřuje ke zkvalitnění výuky na fakultě.

Jaká opatření a změny plánujete pro přijímací řízení v příštím roce?

Přijímací řízení do našich programů je léty osvědčené a neplánujeme v něm žádné významné změny. Základem námi připravovaných testů do bakalářských studijních programů je středoškolské učivo základů společenských věd či biologie člověka dle zaměření studijního programu; v bakalářském programu Zdravotně-sociální péče zohledňujeme prospěch uchazeče z pololetního a závěrečného vysvědčení předposledního a posledního ročníku středoškolského studia, navíc pokud prospěch uchazeče splňuje požadovaná kritéria, je uchazeč přijat bez přijímací zkoušky. Testy do navazujících magisterských programů jsou taktéž odvislé od zaměření konkrétního studijního programu; u Sociální práce se specializacemi (Sociální práce s rodinou a Rozvoj a řízení v sociální práci) jsou ověřovány znalosti vycházející z Minimálního standardu vzdělávání v sociální práci a dále z oborového zaměření dané specializace. Přijímací test navazujícího magisterského studijního programu Zdravotně-sociální péče a rehabilitace pak prověřuje znalosti ze základů anatomie a fyziologie člověka a základů sociální práce.

Snažíme se zohlednit i to, že se dnes vysokoškolské vzdělání váže na různé životní etapy a studující kombinované formy studia, kteří současně pracují, nebo se rozhodnou pracovat po získání bakalářského stupně vzdělávání a navazující vzdělání absolvovat při zaměstnání, jsou pro nás významnou a plnohodnotnou skupinou studentů. Nejen přijímací řízení proto nastavujeme tak, abychom skrze něj zjistili předpoklady ke studiu, ale zároveň umožnili praktikům uplatnit jejich znalosti z praxe. U přijímacího řízení do dvou navazujících magisterských specializací programu Sociální práce nás zajímá i orientace v oblasti zaměření studia. U doktorského studia je rozhodující  především kvalita projektu doktorské práce.

Jaké aktivity, do kterých se Vaše fakulta zapojila během pandemie Covid-19, byste ráda vyzdvihla?

Naší fakulty se týkala především realizace jednoho z vládních opatření během nouzového stavu České republiky, kterým bylo vykonávání pracovní povinnosti studentů sociálních oborů v zařízeních sociálních služeb. Naši studenti pomáhali zvládnout krizovou situaci především v domovech pro seniory a na jejich činnost jsme měli velmi pozitivní ohlas nejen ze strany organizací, ale rovněž ze strany Moravskoslezského kraje, který činnost metodicky vedl a koordinoval. Někteří studující se dokonce rozhodli s výpomocí dobrovolně pokračovat i po ukončení nouzového stavu. Na tuto aktivitu jsme navázali přípravou projektu aplikovaného výzkumu, jehož cílem je tuto zkušenost rozvinout a systematicky uchopit a ve spolupráci s Moravskoslezským krajem systém pro případné další krize optimalizovat. Naši studenti a pracovníci se nad rámec pracovní povinnosti zapojili do řady dobrovolnických činností. Jednalo se například o šití roušek, telefonickou podporu osamělých seniorů, poskytování telefonické supervize a podpory studujícím.

Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního?

Především jsme si ověřili, že moderní technologie mají v moderním vzdělávání nezastupitelné místo a není se jich třeba obávat. Otevřela se nám řada příležitostí využití e-learningových metod. Určitě se chceme tímto směrem dále rozvíjet a stavět na reflexi zažité zkušenosti, aby studium na naší fakultě bylo flexibilní a atraktivní. Osobní kontakt se studujícími a jejich vzájemná spolupráce a učení se od sebe navzájem jsou podle našeho názoru při vzdělávání v pomáhajících profesích nezastupitelné.

Dalším přínosem krize je vynoření se aktuálních témat pro další výzkum a vývoj. Klademe si otázky týkající se využití nových technologií v oblastech sociální a zdravotně-sociální pomoci či možností mírnění dopadů obdobných (nejen epidemiologických) krizí na život nejvíce zranitelných skupin populace, ale i na chod celé společnosti.

Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

Na toto téma bylo mnohé řečeno. Ráda bych snad jen připomněla, že zvládnutí krize se dařilo díky vzájemné spolupráci a solidaritě. A znovu jsme se velmi silně přesvědčili, že práce, kterou na fakultě děláme, má opravdu smysl. A její význam bude podle našeho názoru narůstat. A to nejen v době krizí.

(zpět na úvod)

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Pedagogická fakulta

prof. PhDr. Jiří Škoda, Ph.D., děkan

Čím je Vaše fakulta specifická? Co by o ní budoucí studenti určitě měli vědět?

Pedagogická fakulta UJEP Ústí nad Labem se primárně zaměřuje na přípravu učitelů všech stupňů škol a dalších pedagogických pracovníků, jako jsou sociální pedagogové, speciální pedagogové, andragogové. Budoucí studenti by určitě měli vědět, že je na PF UJEP čeká příjemné a přátelské prostředí v nově budovaném kampusu a především množství různých akcí, které pro ně vedení fakulty a Studentská unie UJEP organizují.

Jaká opatření a změny plánujete pro přijímací řízení v příštím roce?

Poměrně značné. Změny souvisí s novou akreditací studijních programů zaměřených na přípravu učitelů. Zejména u dvouoborových aprobačních kombinací si budou uchazeči volit jeden studijní plán jako hlavní (říkáme mu maior) a druhý studijní plán jako vedlejší (tomu říkáme minor). Na svoji učitelskou dráhu se pak uchazeči jako studenti budou systematicky připravovat již od bakalářského stupně studia. Budou se tedy již v rámci přijímacího řízení do bakalářského stupně studia rozhodovat, zda se chtějí učitelské profesi věnovat.

Jaké aktivity, do kterých se Vaše fakulta zapojila během pandemie Covid-19, byste rád vyzdvihl?

Aktivit byla celá řada, od šití a distribuce roušek, po pomoc starším a potřebným lidem. Jelikož jsme ale pedagogická fakulta, tak hlavní těžiště naší pomoci spočívalo v pedagogické práci. Dobrovolníci z řad studentů naší fakulty prováděli domácí doučování dětí, vykonávali pedagogický dozor na školách a pedagogicky působili i v dětských domovech. Tyto aktivity jsme provádělli v koordinaci s vedením města Ústí nad Labem a vedením Ústeckého kraje. Velmi rád bych ocenil naše studenty, že se těchto dobrovolných aktivit účastnili, což bylo velmi cenné zvláště v sociálně vyloučených lokalitách.

Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního?

Pokud mohu mluvit za sebe, tak mě koronakrize přivedla ke zcela jinému pohledu na distanční formy vzdělávání. Vždy jsem je považoval za něco méněcenného v porovnání s tradičními přístupy. Koronakrize mě naučila, že i distanční vzdělávání, pokud je precizně připravené a dobře řízené, může přinést stejně efektivní výsledky jako prezenční výuka. Domnívám se, že nakonec i studenty přivedla k větší zodpovědnosti za výsledky svého studia.

Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

Všechno zlé je k něčemu dobré. Myslím, že hlavní přínos koronakrize (tedy samozřejmě hovořím pouze o pedagogickém hledisku) je v tom, že mnozí rodiče si začnou vážit nelehké práce učitelů, přestanou se na učitele dívat jako na lenochy, kteří mají stále nějaké volno nebo prázdniny, ale že si uvědomí, jak přetěžká, náročná a zodpovědná je práce učitelů.

(zpět na úvod)

Univerzita Karlova Filozofická fakulta

doc. PhDr. Michal Pullmann, Ph.D., děkan

Čím je Vaše fakulta specifická? Co by o ní budoucí studenti určitě měli vědět?

Nabízíme nejširší spektrum humanitních programů v Česku. Studenti by je určitě měli důkladně prozkoumat. Například na psychologii je totiž velký nával, ale na řadu dalších programů je výrazně snazší se dostat. Kromě toho se u nás hodně rozvíjí studentský život,  na fakultě působí desítky studentských spolků. A výborně funguje také mezinárodní spolupráce: každý student má šanci během studia vyjet na jednu z mnoha partnerských zahraničních univerzit.

Jaká opatření a změny plánujete pro přijímací řízení v příštím roce?

Celá Univerzita Karlova, nejenom naše fakulta, zavádí možnost odpuštění poplatku za přihlášku pro sociálně slabé. Co se týče naší fakulty, podoba přijímacího řízení je dlouhodobě osvědčená. Chystáme tedy jen drobné změny, například zjednodušení přijímacích zkoušek na některé programy. Po letošním „koronavirovém“ roce očekáváme návrat k normálu; ale pokud by zase nastala nějaká neobvyklá situace, jsme připraveni na ni reagovat, podobně jako letos na pandemii covidu-19.   

Jaké aktivity, do kterých se Vaše fakulta zapojila během pandemie covid-19, byste rád vyzdvihl?

Naši studenti sociální práce se zapojili do pomoci potřebným. Naši odborníci na znakové jazyky tlumočili neslyšícím a zorganizovali doučování pro neslyšící žáky. Bohemisté zas doučovali žáky základních a středních škol češtinu. Psychologové poskytovali odborné poradenství lidem v nesnázích. Knihovníci zprostředkovali veřejnosti přístup k řadě běžně nedostupných online zdrojů. Bylo toho opravdu hodně. 

Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního?

Určitě ano. Myslím, že většinu studentů, učitelů a dalších zaměstnanců fakulty krize semknula. Vyzkoušeli a doladili jsme naši připravenost na podobné situace. A posunulo nás to o podstatný kus dál v online vzdělávání.   

Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

Viditelněji se ukázaly dopady sociálních nerovností na různé oblasti, třeba zrovna na online vzdělávání. Sociálně znevýhodněné děti na tom v době karantény leckdy byly ještě o něco hůř. Je pro ně totiž často problém sehnat si notebook, najít doučování anebo třeba i vhodné místo, kde by si mohly v klidu dělat domácí úkoly. Krize tedy zvýraznila potřebu solidarity. Pomáhat slabším je zásadní hodnota naší kultury, a navíc bychom jako společnost neměli takto mrhat talenty sociálně znevýhodněných dětí.

(zpět na úvod)

Univerzita Karlova Fakulta sociálních věd

PhDr. Alice Němcová Tejkalová, Ph.D., děkanka

Čím je Vaše fakulta specifická? Co by o ní budoucí studenti určitě měli vědět?

Naše fakulta je „v srdci Evropy“, a to nejen geograficky – díky rozmanité a stále se rozšiřující studijní nabídce a prostupnosti mezi obory se u nás setkávají studenti a špičkoví odborníci z celého světa. Snažíme se, aby si u nás každý našel svůj směr a mohl rozvinout svůj potenciál. Naši absolventi uplatňují získané znalosti na významných postech-například jako odborníci na ministerstvech, přední ekonomové v bankách, známí novináři, politici nebo analytici ve výzkumných agenturách. Pracujeme na tom, aby se každý student, absolvent, pedagog i zaměstnanec cítil součástí naší komunity. Spolu se studentskými spolky pořádáme v průběhu roku spoustu akcí, na nichž se potkávají studující napříč obory a ročníky, vyučující i osobnosti z praxe.

Jaká opatření a změny plánujete pro přijímací řízení v příštím roce?

Neplánujeme žádné větší změny, u některých programů jen proběhnou redukce počtu kol přijímacího řízení. Vše bude včas na našich stránkách www.fsv.cuni.cz. Zároveň se interně připravujeme na možnost, že by přijímací zkoušky kvůli propuknutí další vlny epidemie musely proběhnout modifikovaně. Abychom pak neztráceli čas a měli rovnou vymyšlená řešení, což bude případně uchazečky a uchazeče méně stresovat. Nicméně doufáme, že uplatnění tohoto řešení nebude zapotřebí.

Jaké aktivity, do kterých se Vaše fakulta zapojila během pandemie Covid-19, byste ráda vyzdvihla?

Naši lidé se zapojili jednak do různých odborných oborových aktivit, například profesoři Mejstřík a Krištoufek vedli pracovní skupiny k návrhům řešení ekonomických problémů vzniklých v souvislosti s epidemií Covid-19, a v těchto skupinách pracovali i naši studenti a studentky. Studující sociologie a veřejné a sociální politiky byli nasazeni pro sociální práce, novinářka Veronika Macková, vyučující na žurnalistice, vedla rozhovory s odborníky pro UK TV. Zároveň se kolegyně a kolegové zapojili také do nejrůznějších dobrovolnických aktivit, ať už to bylo šití roušek, pomoc seniorům, rozvážení nákupů, nebo přímo práce v pečovatelských zařízeních. 

Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního? 

Především si myslím, že čas na své blízké a na změnu věcí, které se nám v životě nelíbí, bychom si měli najít vždycky. A to říkám jako člověk, který má volného času opravdu málo, ale srovnat si životní priority je něco, bez čeho se nikdo neobejde, a pokud je srovnané nemá, vždy ho to doběhne. Myslím si, že když se o to v „běžném životě“ bude snažit maximum lidí, nebudou se jen vymlouvat, co všechno nejde, budeme podobnými krizemi méně zaskočeni a dokážeme se z nich rychleji dostat. Mně osobně jarní období navzdory vší nervozitě a obavám, co bude, přineslo velkou radost z toho, že mám kolem sebe skvělé lidi a společně dokážeme takhle náročná období překonávat. Naši vyučující i studentky a studenti zvládli vše skvěle, jsem na ně hrdá, i na pospolitou atmosféru, která se na fakultě vytvořila.

Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

Že nic není napořád. Že musíme o své okolí a společnost pečovat, nečekat, že to za nás udělá někdo jiný, abychom co nejvíce krizím předešli, a musíme být aktivní i kreativní v hledání řešení nekomfortních situací. A v neposlední řadě musíme být odvážní, nesmíme se bát, neboť přílišný strach nás nejen neochrání, ale zahubí.

(zpět na úvod)

 

Postřehy zástupců vedení technických fakult z celé republiky si přečtěte zde, ekonomických fakult zde. Zářijové číslo časopisu je věnované humanitním oborům, zdarma si je prolistujte a nezapomeňte si stáhnout e-book zdarma Jak se dostat na humanitní obory.

*Počty "živých" přihlášených, počty přijatých, občané ČR, 2019 https://dsia.msmt.cz//vystupy.html