Co studenty ohledně vysokých škol a přijímaček nejvíce zajímá?

Nejvíce chtějí vědět, jak se dostat bez přijímacích zkoušek na VŠ. Ale téměř 95 % veřejných vysokých škol přijímačky má, a proto by studenty mělo zajímat, jaká látka je v přijímacích testech, kde všude mohou studovat daný obor a jaké mají šance na přijetí, aby zjistili, jak moc se musí připravovat na přijímačky. Pořád v Česku platí, že věci děláme na poslední chvíli.

V čem dělají při výběru nejčastěji chyby?

Věnují málo času výběru školy a oboru. Je to důležité rozhodnutí, do kterého by měli investovat svůj čas a zapojit rodiče a kamarády, aby si vybrali zaměření, které je bude bavit a jednou i živit. S přípravou pak začnou většinou pozdě a neseženou si dost informací o dané škole a přijímacích testech. Také si zbytečně dávají málo přihlášek na vysoké školy a doufají, že to vyjde, a to i u oborů, které mají průměrnou šanci na přijetí pod 25 %. Za dvacet let praxe víme, že nejlepší příprava je ta pravidelná, pod vedením lektora a ve skupině stejně motivovaných lidí.

Čeho se zájemci o studium nejvíce obávají, a co naopak podceňují?

Jiří Kadlec, ředitel společnosti Kampomaturite.cz. Studenti se nejvíce obávají, že se v přijímacích testech budou vyskytovat věci, které nebrali ve škole, a že skončí pod čarou mezi nepřijaté. Dlouhodobě podceňují čas na přípravu, odkládají to na později, a ačkoliv mají spousty informací k přijímacím zkouškám, tak si je někdy zapomenou přečíst.

Jaký způsob přípravy na přijímačky upřednostňují?

Přes 30 % studentů se připravuje v přípravných kurzech a 70% studentů si zakoupí učebnice a testy k přijímačkám. Výsledky studentů z kurzů jsou výrazně lepší, protože pravidelná příprava je nejúčinnější.

Řeší studenti také budoucí uplatnění, nebo si vybírají školu podle toho, jaký obor je právě zajímá?

Studenti poslouchají rodiče, co říkají o pracovním trhu. Také se poslední roky rozmáhá, že děti přebírají firmy, podniky, lékařské praxe po svých rodičích, a tudíž víc studují stejné obory. Jelikož nemáme školné na veřejných vysokých školách, můžou si lidé studovat, co je baví, a pak klidně pracují v úplně jiném oboru, než vystudovali.

Co byste jim při výběru školy doporučil?

Výběr oboru na vysoké je takovou druhou pověstnou křižovatkou života, první byl výběr střední školy, proto by volbě měli studenti věnovat čas, zvážit všechna pro a proti a měli by se seznámit i se školou, kde by chtěli studovat. Na našich stránkách je video Jak si vybrat vysokou školu, kde studenty seznamuji se všemi možnými parametry, které lze brát v potaz při výběru studijního oboru.

Často se zmiňují technicky zaměřené školy, ale pokud je člověk humanitně zaměřený, s jakým oborem má šanci na dobré uplatnění?

Mezi humanitní obory patří i ekonomové, právníci, psychologové – a to jsou všechno velice žádané profese na pracovním trhu. U humanitního zaměření daleko více platí, že se většina studentů uplatňuje v jiných oborech, než jaký vystudovali. Firmy jsou si schopny vychovat své pracovníky, ale potřebují, aby absolventi byli chytří, komunikativní, uměli cizí jazyky, byli analytičtí, flexibilní a ovládali soft skills, tedy takzvané interpersonální dovednosti.

Zabývají se studenti při výběru VŠ i výší budoucího výdělku?

Ano, každý student, který se hlásí na nějaký obor, má celkem dobrou představu, kolik se v dané profesi vydělává. Měli by se však více zabývat budoucností zvoleného zaměření, protože nastupuje umělá inteligence a robotizace a spousta oborů zanikne nebo bude plně nahrazena stroji.

(MF Dnes 11. 1. 2019, str. 53, příloha - Přehled VŠ, Blanka Drahošová)