Jak jste se o možnosti stáže dozvěděl? Co obnášela příprava?

O stáži jsem se dozvěděl z internetových stránek Ministerstva zahraničních věcí ČR. Následně začala celkem zdlouhavá komunikace, která se však ve finále vyplatila. Šlo hlavně o nutné administrativní úkony, jako například schválení stáže na příslušném odboru MZV, schválení a vydání potřebného víza atd.

Jak probíhalo výběrové řízení?

V prvé řadě kontaktujete úřad, na kterém zamýšlíte vykonat stáž. Zpravidla následuje vyplnění dotazníku a od této chvíle čekáte na schválení příslušným odborem Ministerstva zahraničních věcí. Potenciální stážista se však o výběrovém řízení nemůže moc dozvědět. Stále komunikuje s úřadem a čeká, jak se situace vyvine. Neví, kolik je dalších zájemců, a jako osoba vně celého systému ani neví, jaké dokumenty bude potřebovat. Vše má ale svůj čas, a pokud je člověk trpělivý a aktivní zároveň, je pak náležitě odměněn.

Co jste si před začátkem pobytu musel vyřídit sám, a naopak co za vás vyjednal úřad?

Vyřizování víza šlo rychle, vyplnil jsem potřebné formuláře a zbytek práce za mě odvedl úřad. Ostatní, neméně důležité věci, jako například pojištění, ubytování či stravu, jsem si musel zajistit sám.

Můžete podrobněji popsat, jak konkrétně jste se zapojoval do činnosti OSN?

Práce diplomata v OSN se liší podle toho, na co se v oblasti mezinárodních vztahů specializuje. Já se snažím zaměřovat na oblast boje s terorismem, a to je vedle ekonomické krize a globálních změn klimatu další z diskutovaných témat. Člověk by tedy při žádosti o takovou pozici měl mít zcela jasno, čím by se chtěl v budoucnu zabývat. Co se týče mého konkrétního zapojení do činnosti OSN, pomáhal jsem s běžnou každodenní agendou dvou výborů, přičemž jeden mi byl přidělen, druhý jsem si vybral dle své specializace.

S kým jste nejblíže spolupracoval? Vycházeli vám kolegové vstříc?

Spolupracoval jsem hlavně se dvěma výbory, a to s Právním výborem a Zvláštním politickým a dekolonizačním výborem. Čas od času jsem dostával úkoly přímo od vedoucího úřadu, tedy pana velvyslance. Všichni, se kterými jsem mohl pracovat, byli vstřícní a přátelští, což mi také pomohlo.

Co vám tato zkušenost přinesla?

Práce v instituci, jako je Organizace spojených národů, to je něčím, co nezapomenu. Není mnoho organizací, kde by se člověk cítil právě tak, jako v OSN. Teoretické i praktické poznatky využívám v podstatě od svého návratu do ČR, kdy jsem začal pracovat jako poradce senátora Ing. Jaroslava Sykáčka v otázkách mezinárodního terorismu.

Jak tato zkušenost ovlivnila vaše plány do budoucna?

Upevnil jsem se v názoru, že diplomacie je rozhodně cesta, kterou se vydám. Pokusím se zlepšit svůj druhý cizí jazyk, kterým je francouzština, při nějakém z výměnných programů, který mi nabízí Metropolitní univerzita Praha.

Jak vás podporovala Metropolitní univerzita Praha?

Metropolitní univerzitě Praha patří můj dík za to, že jsem v průběhu stáže mohl studovat dálkově, tedy bez přerušení studia. Ztráta jednoho semestru by v dnešní době představovala příliš.

Uplatňoval jste poznatky získané studiem?

Své znalosti jsem uplatňoval, nicméně ne v takové míře, jak jsem si původně představoval. Teorie je nezbytná, avšak praxe vám otevře oči.

Podílel jste se na jednání o nových rezolucích, jak konkrétně jste se mohl angažovat?

Když sedíte v roli diplomata na jednání, reprezentujete zájmy své země. Máte úkol, a ten se snažíte splnit. Já tyto úkoly dostával od svých nadřízených a ti je zase dostávali od Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Asi takovým největším zapojením do práce úřadu bylo hlasování jménem ČR při čtvrtém výboru, o ropných skvrnách u libanonských břehů.

Využijete tuto zkušenost ve vašem dalším studiu, např. při psaní bakalářské práce?

Rozhodně ano. Zkušenost na Stálé misi je něco, co člověk jen tak nezíská. Nevyužít ji by byla, myslím, hloupost. Pro ilustraci, svou bakalářskou práci píši na téma zaměřené na efektivnost boje s terorismem podle rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Mohl byste popsat váš běžný den, když jste pracoval v OSN?

Práce obvykle začínala v 9:00 ráno a končila v 17:30. Po ranní hygieně malá snídaně, poté přečíst UN Journal (program zasedání a jednání Valného shromáždění, Rady bezpečnosti, případně výborů OSN), ze kterého se člověk dozví, kdy a kam se má dostavit na schůzi. Z těchto schůzí se vypracovávají zápisy, které se následně odesílají na MZV ČR. Rád bych dodal, že práce přesčas není diplomatům cizí, zejména vždy čtvrté čtvrtletí v roce.

Jak hodnotíte celkově váš pobyt? Zažil jste nějaký kulturní šok?

Celkově svůj pobyt na Stálé misi hodnotím velmi pozitivně. Byla to zkušenost nejen profesní, ale i životní. Americká společnost mi nepřipadá ani lepší, ani horší – je prostě jiná a je na každém z nás, jak ji budeme hodnotit.

Co byste doporučil ostatním zájemcům, kteří by měli zájem absolvovat tuto stáž?

Doporučoval bych zejména to, aby případní zájemci měli širší znalosti z oblasti fungování mezinárodních organizací. Nezbytně nutná je znalost angličtiny (slovem i písmem) ale také češtiny. Lidé si často neuvědomují, že komunikace mezi našimi úřady probíhá v češtině, a to vyžaduje určitou úroveň projevu. Pak už snad jen dobrou psychickou odolnost, pozitivní myšlení a aktivní přístup.