Studenti mohli při písemné části přijímacího řízení na navazující magisterské studium oborů 7202T Mediální studia (pokračující i otevřené) a Žurnalistika získat až 100 bodů. Z toho až 30 bodů z testu z cizího jazyka, až 50 bodů ve vzdělanostním testu a z části výklad odborného textu až 20 bodů. K ústní části přijímací zkoušky byli podle přednastaveného kriteria splnění více než 60% zadání připuštěni studenti, kteří v písemné části dosáhli výsledku 61 a více bodů.

I. Vzdělanostní test

Zadání k otázkám číslo 1 a 2:

Diskusního pořadu ČT „Na hraně“ se zúčastnili posluchači prvního ročníku katedry mediálních studií UK FSV v Praze. Tématem pořadu byla otázka „K čemu je mladému člověku vysokoškolský diplom“. Celá diskuse se odehrála v úterý a natáčela se bez přerušování, jako by pořad byl vysílán živě. Do diskuse se v pořadí druhý, pátý, sedmý, osmý a desátý zapojili i Jakub, Jan, Petr, Jitka a Marta. Všichni se navzájem znali. Jejich příjmení byla Kovář, Mareš, Žitný a Černá a pocházeli z  Litoměřic, Náchoda, Poděbrad a Strakonic. Ani jeden účastník nepocházel z Karlovarska. Víme, že Petr a Jitka jsou dvojčata a pocházejí ze středočeského kraje, víme, že  Jakub se nejmenuje Mareš ani Žitný, víme, že Jakub pochází z jižních a Marta ze severních Čech a rodák z Náchoda se jmenuje Žitný. Víme o nich i to, že jako první z pětice diskutoval Jan, jako poslední Marta, sourozenci mluvili hned po sobě, jako první z nich Jitka. Diskuse byla překvapivě živá a režisér pořadu přišel na závěr všem účastníkům poděkovat.

1.      Jitka se příjmením jmenuje                                                                   (2 body)

a.      Černá

b.      Kovářová

c.       Marešová

d.      Žitná

e.      jinak

2.      Jako pátý v pořadí se do diskuse zapojil/a student/ka pocházející z                (2 body)

a.      Litoměřic

b.      Strakonic

c.       Poděbrad

d.      Náchoda

e.      odjinud

3.      Baskicko v současnosti spadá pod státní správu (leží uvnitř státních hranic):    (1 bod)

a.      Španělska a Portugalska

b.      Portugalska a Maroka

c.       Francie a Německa

d.      Španělska a Francie

e.      Francie a Portugalska

4.      „Rešerše“ je odborný termín, který označuje:                                                 (1 bod)

a.      soupis záznamů dokumentů odborné literatury

b.      proces vyhledávání a ověřování informací z jednoho informačního zdroje

c.       popis dokumentů

d.      proces vyhledávání a ověřování informací a také soupis záznamů dokumentů nebo jeho částí, které jsou vybrány podle určitých hledisek

e.      proces vyhledávání informací k určitému tématu z tištěných informačních zdrojů

5.      Která odpověď nabízí správné pořadí, ve kterém se odehrály následující události?                                                                                                                                         (2 body)

a.      vznik samostatné České republiky, smrt T. G. Masaryka, podpis Mnichovské dohody, vydání „Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ“, smrt K. Gottwalda, ustavení tzv. Anticharty, ukončení „Pražského jara“ vstupem spojeneckých vojsk

b.      vznik samostatné České republiky, smrt T. G. Masaryka, podpis Mnichovské dohody, vydání „Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ“, smrt K. Gottwalda, ustavení tzv. Anticharty, ukončení „Pražského jara“ vstupem spojeneckých vojsk

c.       smrt T. G. Masaryka, podpis Mnichovské dohody, vydání „Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ“, smrt K. Gottwalda, ukončení „Pražského jara“ vstupem spojeneckých vojsk, ustavení tzv. Anticharty, vznik samostatné České republiky

d.      smrt T. G. Masaryka, podpis Mnichovské dohody, smrt K. Gottwalda, ukončení „Pražského jara“ vstupem spojeneckých vojsk, vydání „Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ“, ustavení tzv. Anticharty, vznik samostatné České republiky

e.      smrt T. G. Masaryka, smrt K. Gottwalda, podpis Mnichovské dohody, vydání „Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ“, ukončení „Pražského jara“ vstupem spojeneckých vojsk, ustavení tzv. Anticharty, vznik samostatné České republiky

6.      Roční příjmy České televize se pohybují v řádu:                                                         (1 bod)

a.      milionů Kč

b.      desítek milionů Kč

c.       stovek milionů Kč

d.      miliard Kč

e.      desítek miliard Kč

7.      Které ze slov se slovotvorně (svým utvořením) odlišuje od všech ostatních?   (1 bod)

a.      lyska

b.      jitřenka

c.       hůrka

d.      sněženka

e.      majdalénka

8.      Josef Dobrovský považoval češtinu za:                                                                      (1 bod)

a.      živý germánský jazyk

b.      živý keltský jazyk

c.       mrtvý keltský jazyk

d.      živý slovanský jazyk

e.      mrtvý slovanský jazyk

9.      Najděte nesourodou trojici.                                                                                       (1 bod)

a.      Tina, Svět ženy, Žena a život

b.      Šťastný Jim, Spy, Story

c.       Lidé a země, Koktejl, Země světa

d.      Dívka, Cosmogirl, Bravogirl

e.      Cosmopolitan, Harper´s Bazaar, Esquire

10.  Nejposvátnějšími městy islámu jsou:                                                       (1 bod)

a.      Mekka, Bagdád, Istanbul

b.      Chabíb, Mekka, Rijád

c.       Jeruzalém, Mekka, Medina

d.      Mekka, Bagdád, Damašek

e.      Damašek, Mekka, Chabíb

11.  Který z následujících výroků nejlépe vystihuje mediální postavení zpěvačky Britney Spears?                                                                                                             (1 bod)

a.      ikona ideálního fyzického typu současné mladé dívky

b.      předobraz mezigeneračního porozumění mezi generací současných teenagerů a generací, která dospívala v době druhé ropné krize

c.       vzor vzdělaného mladého člověka, který se umí orientovat v moderním světě

d.      symbol smíření přetechnizovaného světa s barokním ideálem zdravého způsobu života

e.      vtělení vztahu současné mladé generace k životnímu prostředí

12.  Komodifikace znamená:                                                                                          (1 bod)

a.      přizpůsobení kontextu (co-modificate)

b.      uzavření se, vstřebání do sebe (komoda)

c.       transformace symbolické hodnoty na zboží (komodita)

d.      nekritický prokomunismus (komunismus, óda)

e.      chorobná nechuť ke společenským interakcím (communication, odious)

13.  Co to byl Košický vládní program?                                                             (1 bod)

a.      První vládní program nezávislého Československa vyhlášený v říjnu 1918 v Košicích.

b.      Prohlášení nezávislosti Slovenska zveřejněné 14. března 1939 J. Tisem v Košicích.

c.       Dokument stanovující cíle poválečné československé vlády uzavřený v dubnu 1945 v Košicích.

d.      Programové prohlášení připravené sovětskou komunistickou stranou, které musela podepsat československá vláda v srpnu 1968 v Košicích.

e.      První dokument o vládním programu samostatného Slovenska vyhlášený v lednu 1993 v Košicích.

14.  Výraz „kultovní“ (ve významu „kultovní film“, „kultovní skupina“ atd.) označuje v publicistických projevech něco, co je:                                                         (1 bod)

a.      součástí nějakého náboženství

b.      nekriticky, přepjatě velebeno a uctíváno

c.       bezcenné, ale je bezohledně prosazováno na úkor něčeho cenného

d.      pokládáno za decentní, ušlechtilé

e.      kritikou považováno za trvalé a nezpochybnitelné hodnoty

15.  Mezi české rozhlasové stanice, kterým byla udělena licence pro celoplošné vysílání, patří:                                                                                                       (1 bod)

a.      Radio Impuls a Blaník

b.      ČRo 1 Radiožurnál a Radio 1

c.       BBC a Blaník

d.      Frekvence 1 a Radio Impuls

e.      ČRo 1 Radiožurnál a Evropa 2 

16.  Pravidelné veřejné rozhlasové vysílání bylo na území dnešní ČR zahájeno:    (1 bod)

a.      po Mnichovské krizi

b.      na začátku 30. let v reakci na nástup A. Hitlera k moci v Německu

c.       v prvním desetiletí existence samostatného Československa

d.      s příchodem německých okupantů na jaře 1939

e.      v době první světové války

17.  V obrazném úsloví „muž pod pantoflem“ se obráží:                                      (1 bod)

a.      dlouholetá sociální zkušenost, podle níž mají muži větší sklon poslouchat ženy v domácnosti

b.      matriarchální vidění světa, které považuje muže naslouchajícího ženě za žádoucí uspořádání společnosti

c.       patriarchální vidění světa, které považuje muže ovládaného ženou za nežádoucí anomálii

d.      běžná sociální praxe intelektuálně nevyrovnaných partnerských dvojic

e.      reziduální povědomí o zdvořilostní normě velící muži, aby políbil ženě střevíček

18.  Termín „prime time“ označuje:                                                           (1 bod)

a.      průměrnou délku trvání hlavní zpravodajské relace

b.      čas, kdy televize v průběhu dne obvykle dosahují největší sledovanosti

c.       čas potřebný pro výtisk průměrného vydání novin

d.      oddechový čas pro televizní moderátory

e.      čas v denním běhu vysílání vyhrazený pro premiérové pořady 

19.  Seriály Četnické humoresky, Nemocnice na kraji města a Byl jednou jeden dům mají všechny tři společné to, že:                                                            (1 bod)

a.      se odehrávají za války

b.      jejich režisérem je Antonín Moskalyk

c.       jejich děj je umístěn převážně do Prahy

d.      se dočkaly natočení alespoň jedné série pokračování

e.      je natočila Česká televize

20.  Epos o Gilgamešovi bývá odborníky řazen do literatury:                       (1 bod)

a.      egyptské

b.      indické

c.       hebrejské

d.      babylónsko-asyrské

e.      řecké

21.  Která z variant vyjmenovává čtyři všeobecné encyklopedie?                (1 bod)

a.      Ottův slovník naučný, Masarykův slovník, Larousse, Meyers Neues Lexikon

b.      Velký sociologický slovník, Anglicko-český slovník, Lexikon obcí, Slovník cizích slov

c.       Encyclopaedia Britannica, Anglický výkladový slovník, Kdo je kdo, Almanach Labyrint

d.      Zlaté stránky, Encyklopedie praktické žurnalistiky, Kdo je kdo, Lexikon obcí

e.      International Encyclopedia of Communication, Velký sociologický slovník, Encyclopaedia Britannica, Kronika lidstva

22.  Pojem „masa“ v sociálních vědách zpravidla označuje:                        (1 bod)

a.      jakýkoliv dav určený jednotou místa, času a zájmu

b.      kolektiv jedinců, kteří jsou spojeni zájmem o konkrétní problém celospolečenské povahy

c.       soubor jedinců rozptýlených v prostoru, ustavený v procesu modernizace

d.      soubor jedinců, kteří jsou v tomtéž okamžiku připojeni k internetu

e.      kolektiv jedinců, kteří jsou spojeni společným uměleckým prožitkem

23.  V době, kdy Kolumbus doplul ke břehům Ameriky, rozvíjel se v Evropě architektonický sloh zvaný:                                                                                          (2 body)

a.      rokoko

b.      románský

c.       baroko

d.      renesance

e.      secese

24.  V Právu 9.6.2003 vyšel na téma finanční situace nemocnic v ČR sloupek s titulkem „Velký třesk se blíží“. Výraz „velký třesk“ je v tomto případě metaforou převzatou: (1 bod)

a.      ze sportovního slangu

b.      z pyrotechnického slangu

c.       z pojmosloví astrologie

d.      z pojmosloví hermeneutiky

e.      z pojmosloví astronomie

25.  Která z následujících skupin slov obsahuje výraz/výrazy signalizující rasovou či národnostní nesnášenlivost?                                                                                      (2 body)

a.      Londýňan, Pražák, Varšavan, Berlíňan, Bráničák

b.      Korejka, Vietnamec, Nizozemec, Italka, Sas

c.       běloch, Maďar, Indián, Holanďan, Slovan

d.      koloťuk, úča, felčar, škrabálek, policajt

e.      Francouz, Němka, Rusák, Čech, Slovenka

26.  Pro jaké období se užívá termín Druhá republika (ve vztahu k Československu/ČR)?                                                                                                                                               (1 bod)

a.      Pro období od přijetí první provizorní československé ústavy do přijetí první definitivní ústavy (1918–20).

b.      Pro období po odchodu Antonína Švehly z aktivního politického života do zformování vlády gen. Syrového (1929–1938).

c.       Pro období mezi uzavřením Mnichovské dohody a nacistickou okupací (1938–39).

d.      Pro poválečné období do převzetí vlády Komunistickou stranou Československa (1945–48).

e.      Pro období mezi sovětskou okupací a jmenováním L. Štrougala předsedou vlády ČSSR (1968–1970).

27.  Který z následujícího výčtu filmů umístil Miloš Forman do prostředí bavičů a zábavního

průmyslu?                                                                                                                (1 bod)

a.      Přelet přes kukaččí hnízdo

b.      Černý Petr

c.       Muž na měsíci

d.      Valmont

e.      Vlasy

28.  Která z následujících vět odpovídá reáliím příběhu, k němuž odkazuje?        (2 body)

a.      Elfové si krátili čekání na rozhodnutí Velké rady svou oblíbenou hrou – famfrpálem.

b.      Ve Stínadlech to jen vřelo, neboť se měl znovu volit Velký Vont.

c.       Di Caprio se na filmovém plátně rozhlédl po horní palubě Titanicu a pohodil hlavou se slovy: „Bohdá žízní nezhyneme.“

d.      Na útěku z půlnočního království si král Miroslav s princeznou Krasomilou prozpěvovali: „Kdepak ty ptáčku hnízdo máš?“

e.      Kocour Jerry téměř utloukl myšáka Toma kladivem.

29.  Která odpověď nabízí správné pořadí, ve kterém se odehrály následující události?                                                                                                                                       (2 body)

a.      první veřejná filmová produkce, první světová válka, vynalezení telegrafu, zahájení komerčního rozhlasového vysílání v USA, druhá světová válka, zahájení pravidelného televizního vysílání v Československu

b.      první veřejná filmová produkce, první světová válka, vynalezení telegrafu, zahájení komerčního rozhlasového vysílání v USA, zahájení pravidelného televizního vysílání v Československu, druhá světová válka

c.       vynalezení telegrafu, první veřejná filmová produkce, první světová válka, zahájení komerčního rozhlasového vysílání v USA, druhá světová válka, zahájení pravidelného televizního vysílání v Československu

d.      vynalezení telegrafu, první světová válka, první veřejná filmová produkce, zahájení komerčního rozhlasového vysílání v USA, zahájení pravidelného televizního vysílání v Československu, druhá světová válka

e.      zahájení komerčního rozhlasového vysílání v USA, vynalezení telegrafu, první světová válka, první veřejná filmová produkce, druhá světová válka, zahájení pravidelného televizního vysílání v Československu

30.  Česká televize má regionální studia v:                                                                      (1 bod)

a.      Praze, Zlíně a Ostravě

b.      Praze, Brně a Olomouci

c.       Praze, Olomouci a Liberci

d.      Praze, Brně a Zlíně

e.      Praze, Brně a Ostravě  

31.  Jaké rasy byl Frodo Pytlík (Ten kdo nesl prsten)?                                       (1 bod)

a.      ghúl

b.      goblin

c.       gandalf

d.      hobit

e.      trpaslík

32.  Ve které čtveřici lze vybrat tři slova tak, že jedno z nich je zobecněním dvou zbývajících?                                                                                                                             (2 body)

a.      jídlo, knedlík, hlad, rychle

b.      strž, údolí, hora, potok

c.       chata, příbytek, vlast, zámek

d.      jih, turista, střelka, severozápad

e.      žito, obilí, květina, slunečnice

33.  Chrám svatého Víta v Praze byl dokončen:                                                  (1 bod)

a.      před začátkem husitství

b.      za třicetileté války

c.       v době osvícenství

d.      za národního obrození

e.      za národního obrození

34.  Zadání k otázkám 34 a 35:

Poznejte politiky zobrazené na fotografii a označte správnou odpověď

Jakou nejvyšší stranickou funkci zastával muž stojící (na fotografii) vlevo?    (2 body)

a.      generální tajemník ústředního výboru KSSS

b.      generální tajemník ústředního výboru PSDS

c.       předseda nejvyššího sovětu SSSR

d.      prezident SSSR

e.      náčelník generálního štábu RVHP

35.  Kdy se muž stojící (na fotografii) vpravo stal prezidentem Československa? (2 body)

a.      roku 1953

b.      roku 1963

c.       roku 1968

d.      roku 1975

e.      roku 1986

36.  Označte správné znění citátu a jeho autora.                                                  (2 body)

a.      „Vládnoucí myšlenky jsou vždy myšlenkami vládnoucí patriarchální vrstvy.“ – Julia Kristeva

b.      „Vládnoucí myšlenky jsou vždy myšlenkami vládnoucí třídy.“ – Karel Marx

c.       „Vládnoucí myšlenky jsou vždy myšlenkami vládnoucí elity.“ – Charles Wright Mills

d.      „Vládnoucí myšlenky jsou vždy myšlenkami vládnoucí mocnosti.“ – Ronald Raegan

e.      „Vládnoucí myšlenky jsou vždy myšlenkami vládnoucí doktríny.“ – Georg Marshall

37.  Zřetelně zakreslete (kupř. obtáhněte hranice) do slepé mapy tyto kandidátské země vstupu do EU:                                                                                                                           (3 body)

a.      Litva

b.      Rumunsko

c.       Kypr

II. Výklad odborného textu; pokyny:

 Přečtěte si pozorně text H. Arendtové „Totalitní propaganda“   [1]a rozhodněte:

1.      Kdo (podle textu H. Arendtové) použil jako jednu z charakteristik A. Hitlera „fenomenální nepravdivost?                                                                           (2 body)

a.      N. S. Chruščov

b.      J. K. Oikoymenh

c.       H. Arendtová

d.      K. Heiden

e.      J. V. Stalin

2.      Který z následujících výroků platí (na základě výkladu H. Arendtové)? V totalitní propagandě...                                                                                                                   (2 body)

a.      proroctví připravuje likvidaci a její obhajobu před veřejností

b.      nemá proroctví místo

c.       se proroctví stává retrospektivním alibi

d.      je proroctví nástrojem prosazení panovníkových (diktátorových) cílů proti vůli demokraticky volených zástupců

e.      se proroctví stává výrazem pohrdání

3.      Co (podle výkladu) H. Arendtové patří mezi charakteristické rysy totalitní propagandy?                                                                                                                               (2 body)

a.      lhostejnost k utopiím

b.      nutnost vytváření alternativ ke lži

c.       vyostřování argumentů na faktickém podkladě

d.      metoda neomylných předpovědí

e.      ohledy k zájmům mocných finančníků

?. Na linkovaný dvojlist s razítkem UK FSV napište svými slovy hlavní teze každého odstavce. A to v rozsahu zhruba 2-3 řádky na každý odstavec.                                 (6 bodů)

?. Ve formě slovníkového hesla napište na 3-4 řádky co ve výkladu H. Arendtové znamená termín „totalitní propaganda“.                                                                                     (8 bodů)

Pozor! Vaše odpovědi bude hodnotitel posuzovat z hlediska nejen věcné, ale i jazykové správnosti!

II. Výklad odborného textu; znění:

Totalitní propaganda

Propagandistický efekt neomylnosti, neobyčejný úspěch postoje pouhého interpretujícího zprostředkovatele předpovídatelných sil, přispěl k tomu, že si totalitní diktátoři navykli oznamovat své politické záměry formou proroctví. Nejslavnějším příkladem je Hitlerovo prohlášení na německém říšském sněmu v lednu 1939: „Chci dnes znovu vyslovit proroctví: podaří-li se židovským finančníkům... znovu uvrhnout národy do světové války, výsledkem bude... vyhlazení židovské rasy v Evropě.“  [2] Přeloženo do netotalitárního jazyka to znamenalo: hodlám vést válku a hodlám pozabíjet evropské Židy. Obdobně když si Stalin ve velkém proslovu před ústředním výborem komunistické strany v roce 1930 připravoval půdu pro fyzickou likvidaci pravicových i levicových úchylkářů ve straně, popsal je jako představitele „odumírajících tříd“.  [3] Tento výměr nejenom dodal argumentu jeho specifické vyostření, ale v totalitárním stylu také oznámil fyzickou zkázu těch, jejichž „vymření“ bylo právě prorokováno. V obou případech se dosáhlo stejného cíle: likvidace byla zařazena do historického procesu, v němž člověk pouze vykonává nebo snáší to, co se v souladu s nezměnitelnými zákony stejně musí stát. Jakmile byla poprava obětí vykonána, „proroctví“ se stává retrospektivním alibi: stalo se pouze to, co bylo předpovězeno.  [4]

Nezáleží na tom, zda „zákony dějin“ přinášejí „zánik“ tříd a jejich představitelů, nebo zda „zákony přírody... vyhlazují“ všechny ty elementy - demokratické režimy, Židy, východní podlidi (Untermenschen) či duševně nemocné -, které stejně nejsou „schopné života“. Mimochodem, i Hitler mluvil o „odumírajících třídách“, které měly být „odstraněny bez velkého povyku“.  [5]

Tato metoda, podobně jako jiné metody totalitní propagandy, je spolehlivá, až když hnutí převzalo moc. Pak jakákoli diskuse o pravdivosti či nepravdivosti předpovědi totalitního diktátora je stejně iracionální jako přít se s potenciálním vrahem o to, zda jeho budoucí obět zemře, či bude žít - neboť vrah může okamžitě dokázat správnost svého tvrzení tím, že dotyčnou osobu zabije. Jediným pádným argumentem za takových podmínek je pohotově osobu, jejíž smrt byla předpovězena, zachránit. Než vůdcové mas uchvátí moc, aby přizpůsobili skutečnost svým lžím, vyznačuje se jejich propaganda nejvyšším pohrdáním fakty jako takovými,  [6] neboť faktum podle jejich názoru zcela závisí na moci člověka, který je může vytvořit. Tvrzení, že moskevské metro je jediné na světě, je lží tak dlouho, dokud bolševici nemají moc zničit všechna ostatní. Jinými slovy, metoda neomylné předpovědi prozrazuje víc než kterýkoli jiný vynález totalitní propagandy, že jejím konečným cílem je dobýt svět, neboť totalitní vládce by teprve ve světě, který by plně ovládal, byl možná s to uskutečnit všechny své lži a proměnit všechna proroctví v pravdu.

Poznámky

 [1] ARENDTOVÁ, H.: Původ totalitarismu I-III. OIKOYMENH, Praha 1996, 679 s.

 [2] Citováno z J. Goebbels, The Goebbels Diaries (1942-1943), vyd. L. Lochner, New York 1948, str. 148.

 [3] J. V. Stalin, cit. d.

 [4] V řeči, kterou měl v září 1942, kdy vyhlazování Židů bylo v plném proudu, se Hitler výslovně vrátil ke svému projevu z 30. ledna 1939 publikovanému jako kniha Der Führer vor dem ersten Reichstag Grossdeutschlands, 1939 - a k zasedání říšského sněmu 1. září 1939, na němž oznámil, že „bude-li židovstvo štvát do mezinárodní světové války, aby vyhubilo árijské národy Evropy, nebudou to árijské národy, nýbrž židovstvo [zbytek věty utonul v potlesku]“ (viz Der Führer zum Kriegswinterhilfswerk, spisy NSV, č. 14, str. 33).

 [5] V projevu z 30. ledna 1939, str. 19, viz cit. výše.

 [6] K. Heiden Der Führer: Hitler‘s Rise to Power, Boston 1944, str. 368, 374, zdůrazňuje Hitlerovu „fenomenální nepravdivost“, „absenci prokazatelné reálnosti takřka ve všech jeho projevech“ jeho „lhostejnost k faktům, podle něho nemajícím životní význam“ (str. 368, 374). Skoro stejnými slovy N. Chruščov, cit. d., popisuje „Stalinovo zdráhání se brát v úvahu životní realitu“ a jeho lhostejnost ke „skutečnému stavu věcí“. Stalinův názor na závažnost faktů nejlépe vyjadřují jeho periodické revize ruských dějin.

Zdroj: http://www.fsv.cuni.cz/FSV-73.html